Ve vězeňské cele na Cejlu našli historikové lidskou krev. Mohla být jednoho z mučených vězňů

Foto MMB | Zdroj MMB

Stopy zaschlé lidské krve objevili historikové v jedné z cel bývalé věznice na Cejlu. Nyní se budou snažit určit její stáří a zjistit co nejvíce informací o člověku či lidech, jimž patřila. Pokud by krev pocházela od vězňů ze 40. nebo 50. let, jednalo by se ve středoevropském kontextu o naprostou raritu. 

Červených skvrn připomínajících lidskou krev si historikové v cele všimli před několika měsíci během natáčení rozhovoru s pamětnicí, která věznicí prošla během druhé světové války. Nejprve je považovali za stopy fermeže, kterou je ošetřená dřevěná podlaha. Také orientační test přítomnost krve neprokázal. Teprve tento týden jim přišly výsledky z rozboru, který provedl policejní kriminalistický ústav a ten potvrzuje, že jde o lidskou krev. 

Nyní bude třeba provést další analýzy, které by měly vést k vyřešení otázky, čí krev se na stěnách cely nachází. „Zda se jedná o jednoho či více lidí, ukáže určení krevní skupiny u jednotlivých vzorků. Na základě stupně zachovalosti DNA pak možná budeme moci říci i něco dalšího,“ uvedla docentka Petra Urbanová, antropoložka z Masarykovy univerzity. 

Krvavé stopy jsou viditelné na několika místech těsně nad podlahou cely. Jedná se o jedinou ze tří set cel, která je vymalovaná omyvatelnou olejovou barvou. Na jejích zdech jsou vyryty čárky symbolizující počet dní, které tu vězni strávili, jejich podpisy i delší nápisy.

Věznice na Cejlu fungovala už od dob Rakouska-Uherska. Stejnou funkci měla za první republiky, místem tvrdého teroru se stala hlavně za nacistické okupace a v 50. letech, než byla dobudována nová věznice v Bohunicích. Místo potom sloužilo jako depozitář Moravského zemského archivu nebo pracoviště policie. 

Chátrající budovu se rozhodlo zachránit město Brno. Na začátku roku 2016 se zde za dohledu památkářů a odborné veřejnosti uskutečnily zajišťovací práce, které zabránily dalšímu chátrání a umožnily bezpečné zpřístupnění budovy, která byla od roku 2006 uzavřená. Nyní se zde konají pravidelné prohlídky pro veřejnost, které pořádá Turistické informační centrum. V budoucnu plánuje město v části areálu vybudovat Kreativní centrum, na které 16. října vyhlásilo architektonickou soutěž. Zároveň chce zachovat a vyzdvihnout jedinečný historický odkaz místa, který symbolizují cely smrti či popraviště. 

Chceš nám něco sdělit?Napiš nám

Napiš do redakce

Pošli nám tip na článek, reakci na daný článek nebo jakoukoliv zpětnou vazbu.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Štítky Cejl, druhá světová válka, Petra Urbanová, Masarykova univerzita, První republika, Moravský zemský archiv v Brně, Brno, Rakousko-Uhersko

Komentáře

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.