Snoubení historie a kreativity nebo tajemství místního podzemí. Brno je podle slavného britského deníku The Guardian perfektním protilékem na přeplněnu Prahu a les turistů a jejich selfie tyček.
Díky cestovatelskému článku Kevina Rushbyho “Czech out Brno for a cheaper, calmer city break” si může Brno připsat další zářez u světově významného média. V nedávné minulosti o Brnu a jeho gastrokultuře psaly napříkad i věhlasné noviny New York Times. (Celý text v češtině si můžete přečíst v článku na Drbně). Stejný plátek zařadil loni Brno dokonce mezi TOP 52 destinací světa.
Rushby svůj článek pro Guardian začíná fenoménem “overtourism”, se kterým se v dnešní době potýká mnoho evropských měst. Oblíbené destinace totiž praskají pod náporem turistů, kteří šroubují ceny nájmů nahoru a vytlačují původní obyvatele z centra. Rushby zmiňuje příklad Prahy nebo Vídně, které jsou přehlceny návštěvníky. Místo v restauraci si podle autora musíte rezervovat týdny dopředu, bary jsou přeplněné po selfie lačnícími kolemjdoucími.
Oblíbený výčep Na Stojáka, zdroj: Na Stojáka
Na půl cesty mezi těmito turistickými epicentry, navíc ve spojení s přímou letenskou linkou z Londýna, je však Brno. Fascinující a překvapivé Brno, kde dostat místo u stolu v sobotu večer není problém a na ulici neslyšíte téměř nic než Češtinu. Rushby popisuje Brno jako živý prostor pro inovaci a kreativitu. Moderní Brno je vzkvétající, plné studentů a mladých lidí, rodáků, kteří odešli a zase se vrátili plní čerstvých nápadů a energie. Zejména co se gastronomie týče.
Restaurace Koishi, zdroj: Koishi
Brno je podle Guardianu dlouho známou svojí pivařskou tradicí, Rushby však zmiňuje i moravské vinařské umění. V tomto ohledu doporučuje brněnský podnik Petit Cru a působivý vinný sklep (stejně jako šíři vědomostí a zásobu vtipných historek) someliéra Janko Martinkoviče. Autor si také pochvaluje restauraci Koishi a jejich sushi, milovníkům knedlíků zase doporučuje restauraci U Richarda.
Super Panda Circus, zdroj: Super Panda Circus
A kam na drink? Určitě se vám prý bude líbit v příjemných 4pokojích, které jsou otevřené 22 hodin denně. Hvězda (nejen) brněnského barového nebe je však jen jedna - Super Panda Circus. Dostanete se do něj skrze neoznačené, záhadné dveře na Husově ulici. Ale pouze pokud je volný stolek (přitom žádné rezervace!). Vevnitř, narozdíl od jiných barů, si nevybíráte cocktail, on si vybírá vás. A zároveň je vám naservírován nesmírně zábavným způsobem - například uvnitř dětské lahvičky nebo zmražený do lízátka.
Říjen je pak v Brně měsícem pro milovníky hudby. Moravský podzim je jednou z nejlepších kulturních akcí v zemi. Během tří týdnů se zde představí orchestry napříč Evropou. Vedle Moravského podzimu pak běží ještě Expozice nové hudby, která nastavuje klasice novou, experimentální tvář.
Besední dům při Moravském podzimu, zdroj: Filharmonie Brno
Rushby chválí i brněnské podzemí. U hrobky v Kapucínském klášteře oceňuje především nadsázku, se kterou jsou ležící mumifikovaní mnichové doprovázeni: „Čím jste Vy, byli jsme i my, čím jsme my, budete i Vy.”
Trhákem brněnského podzemí je ale podle autora Atomový kryt 10-Z. Hlavní zásluhu na tom má historik Pavel Paleček, který mění prostor vybudovaný jako nacistický úkryt v muzeum světové třídy. Netradičně zde totiž návštěvníci mohou přespat a vyzkoušet zařízení z dob studené války a na druhý den třeba posnídat autentickou dobovou snídani
Prostory a vybavení atomového krytu 10-Z, zdroj: 10-Z
Autor nemůže opomenou také slavné brněnské vily. Zmiňuje zde legendární Vilu Tugendhat, kterou navrhl architekt Mies Van Der Rohe ještě než uprchl do Chicaga v roce 1937, nebo Vilu Stiassni architekta Ernsta Wiesnera. Mistrovské dílo, které se za války stalo nacistickým důstojnickým klubem. Oceňuje zde především pečlivou práci při restaurování objektu, krásnou zahradu a fasicunující archiv fotografií.
O pár kroků dále pak najdeme labyrint a zároveň druhou největší kostnici světa. Přes pět tisíc koster je přitom pouhou desetinou obřího nálezu, který pod sebou ukrýval kostel sv. Jakuba. Většina z nich tam ležela netknutě už od třicetileté války.
Lednicko-valtický areál, zdroj: UNESCO
Na závěr autor zmiňuje dobrou lokaci Brna pro výlety do okolí. Z města je to kousek například do Kroměříže, kde se díky krásnému baroknímu prostředí Arcibiskupského zámku natáčela část Formanova filmu Amadeus, nebo do impozantního Lednicko-valtického areálu.
Foto Pavel Gabzdyl, Neuvěřitelné Brno | Zdroj The Guardian
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
