V Brně vznikne na konci října nebo začátkem listopadu koncern městských firem. Tvořit ho bude devět podniků se stoprocentním podílem města včetně Veletrhů Brno nebo Dopravního podniku města Brna (DPMB). Vytvoření koncernu tento týden schválili brněnští zastupitelé. Podle primátora Petra Vokřála (ANO) to povede k úsporám. Rada bude zastupovat město jako řídící člen koncernu a dávat pokyny. Vznikne i poradní koncernový výbor se zastoupením všech společností. Krok kritizovala část opozice.
Pro vznik koncernu zvedlo ruku 33 zastupitelů, šest bylo proti a 12 se jich zdrželo. Město vlastní kromě veletrhů a dopravního podniku i Brněnské komunikace, Starez-Sport, Sako Brno, Teplárny Brno, Technické sítě Brno, Lesy města Brna a Pohřební a hřbitovní služby města Brna. Koncern bude mít dohromady obrat kolem devíti miliard korun a zhruba 5000 zaměstnanců.
Podle analytika společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy hospodaření města Brna má zjevně své rezervy. K 30. červnu 2017 náleželo společně s Libercem a Olomoucí k nejzadluženějším krajským městům ČR, uvedl analytik. Brno podle
něj mezi krajskými městy vykazovalo čtvrtý nejvyšší podíl cizích zdrojů k celkovému majetku a zároveň třetí nejvyšší úroveň cizích zdrojů v přepočtu na obyvatele. V obou ukazatelích jej z krajských měst ČR předčí jediné, a to Liberec, dodal.
„Vznik koncernu městských firem může Brnu napomoci své postavení v žebříčku vylepšit, protože zahrnutí firem pod jeden celek odbourá duplicity a naopak umožní využit kýžené synergie. Na druhou stranu koncern může při společensky nežádoucím manažerském uchopení vykazovat nižší transparentnost a tedy stále nedostatečné, ne-li ještě zhoršené hospodaření s veřejnými penězi a majetkem města," uvedl Kovanda.
Podle Vokřála město získá ucelený přehled o ekonomice firem jako celku. V minulosti firmy investovaly stovky milionů korun, aniž o tom zastupitelstvo vědělo. Právě zastupitelstvo by mělo nyní dávat souhlas s investicemi přes 50 milionů. Podle politiků tak budou investice veřejně známé. Firmy čeká od příštího roku také jednotná koncernová účetní osnova. Politici si od změny slibují také větší zapojení firem do rozvoje města.
Vokřál uvedl, že všechny společnosti jsou provozně zdravé, Veletrhy Brno jsou ale zadlužené kvůli výstavbě pavilonu P. Díky koncernu bude možné refinancování závazku veletrhů vůči bankám. „Místo abychom platili úvěry bankám, otočí se peníze z volných zdrojů," podotkl primátor.
Jako další příklad úspor uvedl Vokřál zakázky v takzvaném režimu in-house, což znamená třeba to, že teplárny budou moct dodávat elektřinu jiným městským firmám. Letos dopravní podnik jejich nabídku nemohl přijmout, protože jiná firma nabídla nižší cenu a teplárny byly druhé. Zakázka přitom byla zhruba za 100 milionů, jež mohla utržit jiná městská firma. „Společnosti v koncernu mohou sdílet služby vzájemně bez toho, aby musely soutěžit," doplnil brněnský radní Pavel Staněk (ANO), který má koncernové řízení na starosti.
Vokřál čeká od koncernu i vzájemnou výpomoc mezi firmami. Třeba Brněnské komunikace budou moct stavět na výstavišti a nebude nutné hledat externí firmy. Koalice si na počátku volebního období stanovila, že dostane z městských firem politiky. Podle Vokřála to trvalo dva a půl roku a nebylo to jednoduché, ale počet politiků ve vedení firem se výrazně snížil.
Vznik koncernu nepodpořili někteří zastupitelé z ČSSD, ODS a KSČM. Bývalý primátor Roman Onderka (ČSSD) řekl, že v koncernu vidí nebezpečí jak pro firmy, tak i pro občany z hlediska cen energií. Uvedl, že pokud budou firmy
jiným koncernovým podnikům půjčovat peníze, nebudou mít prostředky na vlastní investice. Opoziční Petr Kratochvíl (ODS) zase mluvil o tom, že městské firmy ovládne úzká skupina lidí, dokonce zmínil spekulace o prodeji tepláren nebo společnosti Sako.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
