Franta Kocourek, jedna z legendárních postav brněnského společenského života 70. a 80. let, proslul nejen siláckými kousky, ale i jako zdatný mystifikátor a recesista. Kromě toho byl znám i jako herec, básník, spisovatel a malíř. Kdyby jej smrt nezastihla v pouhých 44 letech, oslavil by 21. února sedmdesáté narozeniny.
František Kocourek se narodil v Brně-Řečkovicích 21. února 1947. Původně se vyučil písmomalířem. Smysl pro humor zřejmě podědil po svých předcích, kteří se s oblibou scházeli v hospodě a veselými historkami a anekdotami bavili přítomné auditorium, včetně malého Franty, který podědil vyprávěčský talent.
Ve dvanácti letech začal trénovat v zápasnickém oddílu brněnské Zbrojovky. Posléze se však jeho zájem obrátil k jinému, méně obvyklému oboru. Podle vzpomínek jeho bratrance přišla jednoho dne domů pozvánka, která hlásala: "Franta Kocourek - zápasník Spartaku Zbrojovka, nejmladší lamželezo,cmoderní gladiátor předvede největší silácké výkony a zápas s černou maskou".
Jeho dospělý život lemuje řada stěží uvěřitelných historek, u nichž ani pamětníci nedokážou s jistotou odlišit, kde končí jejich reálný základ a začíná bujná fantazie. Proslavil se i jako spisovatel a znalec hantecu, v němž sepsal třeba historické povídky Jak Žanek Žižkové šeredně vybóchal křížatý nebo svérázný popis Bitvy na Bílé Hoře s názvem Mlata na Bílendě 16 kilo 20.
Koncem 60. let vystupoval Kocourek pod přezdívkami Boris Tyger nebo Zlatý Torro i ve vídeňských kabaretech. Doma hrál v Mahenově divadle a hlavně v Divadle na provázku, objevil se také v několika filmech, například Antonyho šance (1986) či Balada pro banditu (1978).
Zlatý slavík Rudy Kovanda
Jedním z nejznámějších a nejpovedenějších Kocourkových žertů byl úspěch Rudyho Kovandy v anketě Zlatý slavík. Tento lehce retardovaný zpěvák skupiny Los Brňos byl díky Kocourkovi obdařen pověstí "neznámého moravského barda se zajímavým témbrem a skvělým frázováním ojedinělých textů" a v anketě se podle některých zdrojů dostal až na samotý vrchol.
Pomohlo mu k tomu Kocourkovo kupčení s hlasovacími lístky Mladého světa, se kterým mu pomohli brněnští studenti, ale i skladatel Felix Slováček nebo Miroslav Donutil. Ten o Frantu Kocourkovu velmi často a rád vyprávěl ve svých historkách. V jedné z nich dokonce tvrdí, že Rudy Kovanda by byl Zlatého slavíka suverénně vyhrál, kdyby Kocourkova recese nepraskla ještě před vyhlášením.
Náhlou Kocourkovu smrt brali přátelé jako další z žertů
O co větší byl Franta za života živel, o to neuvěřitelněji pak vypadala jeho smrt. Během výletu na Žďársku si totiž 7. července 1991 zašel v obci Vír s manželkou a přítelem Františkem Kocmanem na oběd. Během něho si položil hlavu na kamarádovo rameno. Zprvu nenápadný pohyb však skrýval šokující příčinu. Frantu Kocourka, siláka a gladiátora ve vynikající formě zastihlo v pouhých čtyřiačtyřiceti selhání srdce.
Jeho přátelé a fanoušci odmítali zprávu o "Kocórově" smrti uvěřit. Den po ni se totiž ještě objevil v televizi při vystoupení na Náměstí Svobody. Československá televize však Kocourkovu show vysílala ze záznamu, po pohřbu oblíbeného baviče už o jeho smrti nepochyboval ani největší optimista. Franta Kocourek byl pochován na Řečkovickém hřbitově v Brně.
Zdroj: ČTK, lidovky.cz, Encyklopedie Brna
Foto: Jef Kratochvíl, Archiv. F. Kocmana
Martin Šeda
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
