V médiích a na sociálních sítích se v posledních dnech objevily zavádějící informace o tom, že se město připravuje na přijímání cizinců a zavádí na úřadě arabštinu. Na představitele města Brna se kvůli tomu obrací s dotazy na toto téma řada občanů.
Tiskové středisko Kanceláře primátora města Brna tedy odpovídá na nejčastější dotazy ohledně toho, co záměr schválený v lednu zastupitelstvem přinese.
Proč chce město Brno spolupracovat s cizinci?
Jestliže chceme, aby tu lidé jiných národností pracovali a žili legálně, tak je jim potřeba vysvětlit naše pravidla, aby jim rozuměli. Z tohoto důvodu připravilo město projekt zaměřen na úředníky a zaměstnance dalších institucí, kterým bude pracovník s jazykovými znalostmi pomáhat v komunikaci s klienty z jiných zemí.
Projekt se také snaží zlepšit přehled Magistrátu města Brna o dění v cizineckých komunitách na území města Brna.
Díky projektu město Brno očekává i úspory peněz z veřejných rozpočtů:
Díky lepší komunikaci s úřady lze očekávat zvýšenou schopnost cizinců platit si péči v nemocnicích. Očekává se také zvýšení legální zaměstnanosti cizinců a díky omezení nelegálního zaměstnávání stoupnou příjmy ze sociálního a zdravotního pojištění a výběr daní.
Připravuje se město Brno na přijímání migrantů?
Projekt nemá za cíl žádným způsobem ovlivňovat migrační politiku, přijímání uprchlíků či přemisťování žadatelů o azyl. Města na to podle zákona nemají ani kompetence. Ta mohou nanejvýš upravovat prostředí, ve kterém se cizinci integrují. Předchází se tak problémům s integrací – jde o prevenci problémů, jak je známe ze zahraničí, kde byly tyto procesy nastaveny až zpětně, když se zjistilo, že bez nich nastávají problémy.
Brno je v současné době městem s druhým nejvyšším počtem cizinců v ČR. Cizinců s evidovaným pobytem zde žije podle statistik kolem 27 tisíc (jde o obyvatele zemí mimo Evropskou unii, nejvíce příchozích pochází z Ukrajiny, Vietnamu a Ruska).
Zavádí město Brno na úřadě arabštinu?
Díky projektu budou na Magistrátě města Brně pracovat 4 noví tlumočníci. Díky nim se bude možné na úřadě domluvit vietnamsky, rusky/ukrajinsky, rumunsky a arabsky. Výběr jazyků, které by měli tlumočníci ovládat, byl stanoven na základě údajů o počtech cizinců žijících v Brně, kterými disponuje Ministerstvo vnitra, a také na základě doporučení bezpečnostních odborníků.
Tlumočníci běžně pracují například u soudů, není tedy důvod, aby nemohl působit i u dalších institucí.
Funguje podobný projekt také někde jinde?
Obdobné projekty fungují v řadě měst západní Evropy, kde k nim úřady přistoupily většinou poté, co se zjistilo, že bez znalostí společného jazyka a znalosti života cizineckých komunit je práce úřadů s cizinci mnohem obtížnější.
V Praze usilují o porozumění mezi úředníky magistrátu a cizinci od roku 2014. Rozdíl je v tom, že tlumočníci ani sociální pracovníci zaměření na tuto problematiku nejsou přímo zaměstnanci magistrátu, tuto práci vykonávají externě.
Od kdy bude projekt v Brně fungovat?
Spuštění projektu závisí na schválení dotace. Začátek je naplánován na září letošního roku s dobou trvání na dva roky.
Kolik bude projekt stát?
Z rozpočtu města Brna bude na tento projekt vyčleněno 300 tisíc korun. Další prostředky do potřebných 10 milionů korun získá město z dotací a od partnerské organizace projektu společnosti SocioFactor, s.r.o.
Tiskové středisko Kanceláře primátora města Brna
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
