Podle odborníka na extremismus Miroslava Mareše z brněnské Masarykovy univerzity bezpečnostní situace vyžaduje větší zapojení občanů do systému, vzniknout by měly například stráže napojené na policii. Řekl to ČTK na konferenci o současné bezpečnostní situaci, která se včera konala v Brně v rámci osmého mezinárodního setkání příslušníků jednotek OSN, tzv. modrých baretů.
Podle Mareše je velkým problémem českého veřejného života nedůvěra lidí ve stát. Využívají toho různé domobrany a extremistické skupiny, tvrdí, že stát není schopen se o lidi postarat a zabezpečit je. Vzniknout by tak měli chránění činitelé či stráže z řad občanů, kteří by spolupracovali s policejními složkami, řekl Mareš.
Je toho názoru, že by to jednak přispělo k většímu monitoringu kriminality, jednak by to lidi více zapojilo do systému. "Řada lidí v okolí, třeba i v sociálně vyloučených lokalitách, může mít pocit, že stát na ně kašle. A ve chvíli, kdy by se je podařilo podchytit a spolupracovat s nimi, tak by se i vytvářela větší vazba mezi státem a jeho vlastními občany," uvedl Mareš.
Podle něj je tato forma spolupráce u nás postižena špatným dědictvím minulosti z dob komunismu, kdy fungovaly takzvané pomocné stráže, které ve svém volném čase pomáhaly bezpečnostním složkám. Mareš ale zdůraznil, že už je čtvrt století po pádu komunismu a situace je jiná. "Navíc i v pomocných stráži sloužili různí lidé. Nemyslím si, že každý člověk, který tak fungoval, byl apriori nějakým sluhou režimu," uvedl Mareš.
V praxi by se tyto nové stráže měly stát prostředníkem mezi občany a policií městskou nebo státní. Jejich vznik by navíc podle Mareše mohl minimálně v argumentaci oslabit i ony organizované domobrany a extremistické skupiny, které vycházejí z toho, že stát nechce zapojovat občany do bezpečnosti, a proto musí domobranu vytvářet.
Zdroj: ČTK
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
