Kam volat a jak komunikovat se záchrannou službou?

Přitom až 12 procent těch, co utrpěli při nehodě vážné zranění, mohlo žít, pokud by se jim dostalo včas pomoci.  Zdá se to být neuvěřitelné, ale stále řada motoristů neví, kam v případě vážné nehody zavolat pro odbornou zdravotnickou pomoc. Evropský průzkum provedený ve 14 evropských státech včetně České republiky odhalil, že tomu tak může být až u 11 procent řidičů. Dalších zhruba 40 procent by zvolilo národní linku zdravotnické záchranné služby a zbývající polovina jednotné evropské číslo tísňového volání 112. Přitom podle švédské studie provedené v roce 2001 by mohlo být zachráněno 12 procent z těch, co utrpěli zranění, jež nebylo smrtelné, pokud by byli včas dopraveni do nemocnice

Ani čeští motoristé nepatří mezi přeborníky. „Dle zveřejněného průzkumu vyplývá, že ve 13 procentech volají v případě nehody s vážným zraněním dříve své rodině než záchrannou službu,“ říká Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti. A mnozí Češi by chybovali i v případě, že by měli přivolat zdravotnickou pomoc při svých cestách po Evropské unii. Jak vyplývá z průzkumu provedeného jednou pojišťovnou, jen 64 procent by volilo správné číslo 112. „Snad pod vlivem amerických detektivek by se celých 27 procent pokoušelo dovolat na linku tísňového volání 911,“ uvádí Lukáš Hutta z Asociace Záchranný kruh. Tristní je, že zbývajících zhruba 8 procent motoristů by nevědělo vůbec, kam si pro pomoc zavolat.

Přitom každá vteřina je drahá. Švédská studie z roku 2001 naznačuje, že až každý osmý vážně zraněný mohl přežít, pokud by byl včas dopraven do nemocnice. Kam a jak správně zavolat, pokud se staneme účastníky či svědky dopravní nehody se zraněním?

Volat na 155, nebo 112?

V zásadě můžeme volit mezi dvěma telefonními čísly – 155 (dispečink Zdravotnické záchranné služby) a 112 (jednotné evropské číslo tísňového volání). První číslo lze na území ČR považovat za číslo první volby. Tam voláme v případě úrazu nebo jiných vážných zdravotních komplikací. Pracovníky dispečinku bývají zkušení zdravotníci, kteří nám mohou po telefonu kvalifikovaně poradit, jak postupovat do příjezdu vozidla záchranné služby. „Takový rozhovor může být nejen cennou pomocí, ale nejednou působí jako uklidňující moment. Přece jen už na poskytování potřebné pomoci nejsme sami,“ upřesňuje Lukáš Hutta z asociace. Naopak linku 112 přednostně volíme v případě, že potřebujeme ohlásit hromadná neštěstí či mimořádné události s větším počtem postižených osob. Linka je vhodná též pro cizince, kteří dostatečně neovládají češtinu. Operátoři linky se totiž domluví nejrozšířenějšími jazyky, jako např. anglicky či německy. Na obě čísla se dovoláme v ČR z pevných i mobilních telefonů bez předvolby a zdarma. Linku 112 pak lze doporučit i českým občanům při jejich pobytu v některém ze států EU.

Komunikujeme s dispečinkem

Při rozhovoru s dispečinkem linky 155 či 112 je třeba dbát na maximální stručnost, věcnost a přesnost. Vždy je nutno se nejdříve představit a následně nahlásit, co a kde se stalo. Je třeba uvést adresu či alespoň popis lokality, kam má odborná pomoc dorazit. „Výborným pomocníkem pak může být mobilní aplikace ‚Záchranka‘, která vás stisknutím jediného tlačítka spojí na záchrannou službu a zároveň odešle informaci o vaší přesné poloze“, podotkl Lukáš Hutta ze Záchranného kruhu. Dispečink je dále třeba informovat o počtu zraněných a jejich stavu. Do příjezdu pomoci musíme být pořád na příjmu. Zásadní chybou by bylo odložit či dokonce vypnout telefon. Nesmíme opomenout uvést, pokud ke zraněným není přístup (např. jsou zaklíněni ve vozidle, či se nacházejí pod ním). Společně se záchrankou tak může na místo neštěstí vyrazit i technická pomoc. Bez její asistence nebudou moci zdravotníci účinně zasáhnout. „Mnohdy se hraje o cenné minuty. Čas promarněný zbytečným čekáním na příjezd technické pomoci může rozhodnout o bytí či nebytí zraněného,“ uzavírá Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

Více informací, jak se správně chovat na místě dopravní nehody najdete na www.tytozvladnes.cz