Ministerstvo kultury prohlásilo bývalou káznici v ulici Cejl v Brně za kulturní památku. Řekl to dnes Matěj Hollan (Žít Brno), náměstek primátora zodpovědný za kulturu.
Podle něj je rozhodnutí nepravomocné a město má možnost i se soukromým vlastníkem, který je majitelem části objektu, podat do 15 dnů rozklad. Hollan zatím neví, jak se Brno k rozhodnutí postaví.
Ve zchátralé a roky prázdné věznici chce město vybudovat Kreativní centrum za stovky milionů korun pro setkávání umělců. Kvůli rozhodnutí ministerstva se práce na projektu prodraží o miliony korun.
Podle Hollana ministerstvo prohlásilo objekt za památku hned z několika důvodů. "Je to stará klasicistní budova, je to unikát z hlediska vězeňství, protože další taková stavba u nás není, a nejdůležitější jsou dějiny, které jsou s věznicí spjaty," uvedl Hollan. Věznice vznikla v 18. století. Svému účelu sloužila v letech 1784 až 1956. Poté ji nahradila věznice v Bohunicích.
Prohlášení za památku požadoval Národní památkový ústav. "Hodnoty budovynjsme považovali za tak jednoznačné, že jsme doporučili prohlášení kulturnínpamátkou. Nejenže je to historická budova, ale je to také pietní místo zndoby nacistické i komunistické. V rámci plánovaných úprav by měl být protonzachován pietní přístup," řekl brněnský ředitel Národního památkovéhonústavu Zdeněk Vácha.
Mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková řekla, že ministerstvo rozhodlo minulý týden. Výsledek však nechtěla sdělit kvůli tomu, že rozhodnutí nenabylo právní moci. "Pokud se nikdo neodvolá, nabude právní moci po 15 dnech. Pak bychom mohli rozjet architektonickou soutěž na podobu centra a definovat si s Národním památkovým ústavem limity, jak s budovou zacházet. V případě rozkladu se to ještě nějakou dobu povleče," řekl Hollan.
Zatím neví, jak k rozhodnutí město přistoupí. V minulosti nechtělo prohlásit věznici památkou kvůli tomu, že by se zvýšily náklady na rekonstrukci. U kulturních památek je totiž potřeba dodržovat přísná pravidla. "My ctíme historii objektu, a i kdyby nebyl prohlášený za památku, chovali bychom se k němu s úctou. Nyní však budeme muset vyřešit dvě důležité věci. Po zpamátnění musíme zachovat původní krovy. Kvůli tomu bychom museli nechat zavřenou půdu, kterou jsme chtěli využít. A také budeme řešit vybudování přístupu pro auta z Bratislavské ulice. Proto je možné, že budeme žádat o korekci rozhodnutí. Zatím ale nelze předjímat," doplnil Hollan.
Vácha projekty na využití objektu vítá. "Objekt bez využití je odsouzen k zániku a chátrání. My podporujeme společenské využití a zpřístupnění veřejnosti, protože když to najde uplatnění, bude tím zaručena nějaká budoucnost. Bez využití je objekt ohrožený. A pokud se podaří v nemovitosti zajistit společenskou činnost, pomůže to celé té části Brna, která je sociálně i demograficky upozaděna," dodal Vácha. Káznice se totiž nachází v sociálně vyloučené lokalitě.
Brno nedávno dokončilo sanační práce na objektu, které ho měly zachránit od dalšího chátrání. Práce za pět milionů se zaměřily především na opravu krovů a střechy, kterou dovnitř zatékalo. Záchranné opravy trvaly zhruba půl roku. Uskutečnil se také stavebně-historický průzkum, který odhalil polohu hledaného popraviště. Nacházelo se na ženském dvoře mezi okny cely 64. V plánovaném centru mají být ateliéry, prostory pro výstavy a historické expozice.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
