Policie Íránce Zadeha okamžitě po propuštění z vazby opět zatkla

Podle obžaloby cizinec s 15 lidmi připravil ČR na daních při obchodech s pohonnými látkami o 2,5 miliardy korun. Úniky daní vznikly podle policie od března 2012 do června 2013 při dovozu 409 milionů litrů pohonných hmot z Německa a Slovinska.

Výběr informací o kauze Íránce s českým občanstvím Shahrama Abdullaha Zadeha:

• O případu daňových úniků při obchodování s pohonnými hmotami informovala policie v březnu 2014. Úniky daní za 2,3 miliardy korun (nyní se hovoří o škodě 2,5 miliardy korun) vznikly podle policie od března 2012 do června 2013 při dovozu 409 milionů litrů pohonných hmot z Německa a Slovinska. Policie uvedla, že 15 obviněných k tomuto účelu využívalo řetězec nejméně 66 společností, kam byli do vedoucích pozic instalováni takzvaní bílí koně. Podle médií byl hlavou organizované zločinecké skupiny vlivný íránský obchodník s ropou Shahram Abdullah Zadeh. Gang šidil stát na daních především pomocí falešných daňových přiznání.
• Policisté při zatýkání u obviněných zajistili kolem 100 milionů korun (peníze v hotovosti zajištěné při domovních prohlídkách, na účtech, luxusní auta nebo pohonné hmoty). Podle serveru iDnes policie Zadeha zatkla v prezidentském apartmá pražského hotelu Hilton, které dlouhodobě obýval.
• Policisté navrhli obžalovat patnáctičlennou skupinu v čele s Zadehem loni v březnu, státní zástupce podal obžalobu 18. března (kdyby nepodal do 19. března, musel by soud Zadeha propustit z vazby). Česká televize (ČT) v březnu 2015 uvedla, že ve vazbě zůstal už pouze Zadeh a údajně jeho pravá ruka Daniel Rudzan. Za íránského obchodníka nabídlo prý osm lidí složení kauce ve výši 80 milionů korun. Podle pozdějších informací soud kauci nepřijal. Již v červnu 2014 napsaly Lidové noviny (LN), že soud pustil z vazby pět obviněných. Zadehově žádosti soud nevyhověl.
• Zadeh tvrdí, že je nevinný. Pouze prý půjčil známým peníze na podnikání a pak je chtěl zpět.
• Zadeh podal proti svému zadržení řadu stížností. Například v květnu 2015 neuspěl s ústavní stížností proti vazbě, která směřovala proti rozhodnutím soudů, které nepřijaly kauci 80 milionů korun ani další záruky a ponechaly Zadeha ve vazbě.
• Loni v říjnu brněnský krajský soud určil Zadehovi kauci 100 milionů korun. Zadeh podal proti rozhodnutí stížnost. Jeho advokát Pavel Čapčuch již dříve ČTK řekl, že kauce stanovená soudem je nepřiměřeně vysoká. Čapčuch nabízel za Zadehovo propuštění 40 milionů korun. Dále upozorňoval soud na to, že pokud by se k tomu zohlednil Íráncův majetek, který zajistila policie, šlo by částku mezi 110 až 130 miliony korun. Olomoucký vrchní soud později verdikt o stomilionové kauci zrušil s tím, že kauce by měla být vyšší a soudní odůvodnění propracovanější.
• V polovině ledna krajský soud zvýšil kauci na 150 milionů korun. Zadeh ji složil 28. ledna, dnes ji soud přijal a Zadeha propustil z věznice.
• Soudní proces v kauze, který měl začít loni v listopadu, byl svolán několikrát, vždy se z něj ale některý z právníků omluvil. Předseda trestního senátu dokonce pohrozil advokátům, že na ně podá stížnost na Českou advokátní komoru. Podle posledního rozhodnutí by měl soud začít 8. března.
• Lidové noviny v březnu 2014 napsaly, že Zadehovi hrozilo v roce 2010 zatčení v Dubaji. LN rovněž napsaly, že Zadeh má vleklé právní spory s rodinou dubajského emíra (údajně o desítky miliard korun). V jeho prospěch proto do Spojených arabských emirátů (SAE) v minulosti psali osobní dopisy dva premiéři Jan Fischer (v roce 2010) a Jiří Rusnok (2014), intervenovali za něj údajně i čeští ministři zahraničí a diplomaté. Podle Vrchního státního zastupitelství v Olomouci případné propojení obviněného s politiky nemělo na případu nic společného.
• Podle dostupných údajů se Zadeh narodil v roce 1971, dětství prožil v Dubaji. Koncem 90. let vystudoval lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Po návratu do Dubaje podnikal v realitách a řídil přední developerskou firmu Al Fajer Properties (podle LN byl z jejího čela odstraněn a obviněn z finanční kriminality).
• V dubnu 2014 Zadeh řekl LN, že od roku 1992 měl kvůli studiu dlouhodobý a pak i trvalý pobyt v ČR. "Stále jsem se hlásil k České republice a kolem roku 2005 jsem požádal o občanství. To jsem dostal v únoru roku 2009 a na základě toho mi byl v březnu 2009 vystaven i cestovní pas," uvedl pro LN.
• Server iDnes letos napsal, že v Brně na cizí osobu provozoval restauraci Mollys a v souvislosti s incidentem, který se v restauraci stal, ho v roce 1999 policie obvinila z vydírání. K soudu však podle iDnes kauza nikdy nedoputovala a definitivně ji ukončila amnestie prezidenta Václava Klause.

Zdroj: ČTK