St 2. 9. 2026Adéla
Společnost

Život Židů v Norsku před sto lety ukáže výstava na Špilberku

RRedakce2 minuty čtení19. 1. 2016, 15:52
Foto: Muzeum města Brna
Foto: Muzeum města Brna · Foto: Muzeum města Brna

Unikátní fotografie a dokumenty přiblíží návštěvníkům život norských Židů. Výstava s názvem „Wergelandův odkaz: Jak se žilo Židům v Norsku mezi lety 1851 a 1945“ se nepřímo dotýká i aktuálního tématu imigrace.

Norský parlament umožnil v roce 1851 vstup Židů do země po dlouhých debatách a úsilí vědce, básníka a filosofa Henrika Wergelanda.

Díky němu našli v Norsku bezpečné útočiště Židé ze střední a východní Evropy, kde čelili pogromům, perzekuci a nenávisti.  

Portréty, snímky svateb nebo bar micva, skupinové fotografie dětí i celých rodin třeba u pesachové večeře nebo před vlastním obchodem. Takové i mnohé další fotografie jsou k vidění na hradě Špilberku. Mají za sebou často velmi dramatický osud. Židé je za druhé světové války schovávali u přátel, brali s sebou často jako jediný majetek při útěku do neutrálního Švédska, některé snímky dokonce poškodil oheň.

Výstava prostřednictvím vzácných fotografií a dalších materiálů dokumentuje vznik norské židovské komunity, její historii i život. Židé se do Norska mohli začít stěhovat až po ústavní změně v roce 1851. Do roku 1920 přišlo do Norska za lepším a životem na 1200 Židů. I norské Židy stihla válka: jejich velká část zahynula při šoa. Polovina lidí z vystavených fotografií zemřela v koncentračních táborech.

K vidění jsou různé tematické okruhy – význačné rodiny a jejich podnikání, náboženský život, kulturní činnost. Dva okruhy patří i dvěma hlavním imigračním vlnám. Při první proudili do Norska především Židé z Německa, Dánska nebo Rakouska-Uherska, při druhé po roce 1881 pak Židé z Ruska, Polska a Pobaltí. Všichni chtěli žít v bezpečí a začlenit se do společnosti, u toho si však udržet i vlastní identitu. Často však naráželi na předsudky okolí. Výstava zahrnuje i novinové antisemitské karikatury nebo nacistické plakáty.

Wergelandův odkaz: Jak se žilo Židům v Norsku mezi lety 1851 a 1945

Od 20. ledna do 27. března 2016. Vstup zdarma.

Výstavu mohou lidé navštívit díky spolupráci mezi Židovským muzeem v Oslo a Židovskou obcí Brno. Materiály sesbíralo v rámci projektu Norwegian-Jewish Documentation Židovské muzeum v Oslo a Norské muzeum kulturní historie, na výstavě spolupracovalo i Centrum studií holokaustu a náboženských menšin v Oslo a Židovská obec Oslo. Akce se koná pod záštitou primátora statutárního města Brna Ing. Petra Vokřála a za finanční podpory statutárního města Brna.

Tisková zpráva

 

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Mladík v Hustopečích vyrazil bez řidičáku. Auto si vzal bez vědomí příbuznéhoKrimi

Mladík v Hustopečích vyrazil bez řidičáku. Auto si vzal bez vědomí příbuzného

Na večerní projížďku vyrazil v Hustopečích mladík bez řidičáku. Auto si vzal bez vědomí příbuzného a s kamarádem zamířil do ulic. Když si jich všimli policisté, pokusili se ujet.

Brno nepotřebuje sólisty. Chceme změnit odtažitý magistrát, říká Jakub HruškaPolitika

Brno nepotřebuje sólisty. Chceme změnit odtažitý magistrát, říká Jakub Hruška

Brněnská komunální politika stojí před otázkou, zda dokáže opustit zaběhlé koleje. Jakub Hruška ukázal, že městská část se dá řídit skrze otevřený dialog a důvěru, a nyní kandiduje na primátora s vizí, že magistrát se musí přestat chovat jako nedobytná pevnost. Proč podle něj je důležité otevřeně komunikovat s veřejností a v čem spočívá síla jeho zkušeností z vedení radnice?

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook