Pět let připravovaný projekt Kreativního centra v objektu bývalé káznice na Cejlu je nově postaven před problém památkové ochrany budovy. Územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu v Brně totiž nyní požádalo o zpamátnění budovy, což by Brnu zřejmě zkomplikovalo a prodražilo záchranu objektu.
„Zahájení procesu zpamátnění budovy přináší dva problémy. První je časový. Teď budeme čekat, jaké budou požadavky památkářů a jak rychle bude celý proces probíhat. To zpomalí či zastaví přípravná práce na projektu a hrozí, že se nám nepodaří získat finanční prostředky. Druhý problém je technický, protože rekonstrukce památkově chráněných budov bývá většinou nákladnější, než je oprava normálních objektů. Tím pádem můžeme narazit na problém, že nebudeme schopni na projekt potřebné množství peněz získat,“ vysvětlil komplikace spojené s krokem památkářů primátor Brna Petr Vokřál.
V souvislosti s kroky Národního památkového ústavu se Statutární město Brno také ohrazuje proti informaci, kterou médiím poskytl Aleš Homola z Národního památkového ústavu pracoviště Brno: "V posledních letech, kdy jsme o památkovou ochranu začali usilovat, nám ale město bránilo v přístupu do budovy, což celou věc zkomplikovalo," uvedl Homola pro MF DNES.
Podle informací z Odboru správy majetku Magistrátu města Brna, který má objekt ve správě, však požadavek vstupu do budovy nikdo z NPÚ za dobu přípravy projektu Kreativního centra ani nevznesl.
„Město bylo vždy otevřené jakékoliv diskuzi o káznici a její opravě. Proto nás překvapil rozruch, který dlouhodobé plány města vyvolaly v poslední době. Jsme připraveni jednat se všemi. Chceme hledat cestu, jak si vysvětlit případná nedorozumění,“ zhodnotil primátor města Brna.
Projektem Kreativního centra v bývalé káznici chtělio město využít objekt brownfieldu ve 100% majetku města, podpořit začínající podnikatele, poskytnout prostory pro neziskové organizace, které působí v lokalitě, a tím i otevřít zatraktivnit bývalou káznici a okolní oblast.
Jihomoravští radní vyhlášení věznice na Cejlu památkou podporují
Radní kraje se shodli jednohlasně. "Jasně se stavíme za památkáře v aktuálně rozběhnutém sporu o to, zda věznice má, nebo nemá mít statut kulturní památky," uvedl hejtman Michal Hašek (ČSSD) . Národní památkový ústav podal na ministerstvo kultury návrh na zapsání objektu mezi památky v posledních dnech.
Podle Haškova náměstka Romana Celého (KDU-ČSL) nejde kraji o to zabránit rekonstrukci. "Pouze máme daleko větší jistotu, že bude objekt hlídaný z pozice Národního památkového ústavu jako pietní místo. Nemůže přijít, jak jsme si ověřovali, k nějakému omezení přílivu prostředků. Spíš naopak, podtrhne se význam tohoto pietního místa," dodal Celý.
Věznice vznikla v 70. letech 18. století. Svému účelu začala sloužit v roce 1784. Ve věznici byl například držen básník Petr Bezruč, v roce 1953 tam zemřel Oskar Judex, brněnský starosta z doby okupace. Věznice přestala svému účelu sloužit v roce 1956, kdy ji nahradila nová věznice v Bohunicích.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
