V Brně lidé protestovali proti podmínkám na kožešinových farmách

Sněmovní výbor pro zemědělství na své listopadové schůzi ale přijal usnesení, ve kterém žádné změny legislativy ohledně kožešinových farem nedoporučuje.

Nyní začíná takzvaná kožkovací sezona, tedy období, kdy zaměstnanci farem zabijí denně desítky zvířat plynem či elektrickým proudem, aby z nich získali kožešinu. Využívá se zpravidla jako módní doplněk. "V Česku funguje 11 farem a ročně se na nich usmrtí téměř 20.000 zvířat. Převážně jde o lišky a norky, jen výjimečně o činčily a fretky," řekl Voršilka.

Členové spolku při happeningu předvedli krátké představení, které lidem ukázalo, jaká je cesta zvířete z klece až na přehlídkové molo. "Myslíme si, že ve 21. století už kožešiny do módy nepatří," poukázal Voršilka na umělé materiály, které se kožešině velmi podobají a jsou takřka k nerozeznání.

Spolek vznikl letos na jaře a zveřejnil záběry z osmi českých farem. "Ukázali jsme, jak tisíce zvířat žije v nevyhovujících podmínkách. Žijí v klecích, nemají pro sebe ani metr čtvereční, přitom to jsou divoká zvířata. Projevují se u nich poruchy chování, sebepoškozování a kanibalismus, jejich etologické potřeby nejsou vůbec naplněné," uvedl Voršilka. Zvířata se nedožívají ani jednoho roku, jejich chov je podle spolku navíc velkou ekologickou zátěží. Chovatelé musí likvidovat trus a také mrtvá těla, protože využijí pouze kožešinu.

Deset evropských zemí už sáhlo k zákazu kožešinových farem, spolek usiluje o to, aby Česko bylo další. Na podzim dělá kampaň v různých městech, před týdnem prošel průvod Prahou. Aktivity spolku podpořili například europoslanec Jiří Pospíšil či mecenáška umění Meda Mládková. "Jednáme s politiky, chceme jim ukázat, že jde o téma, které ve společnosti rezonuje. Budeme v našich akcích pokračovat. Nacházíme podporu napříč politickým spektrem, která už stojí za řeč. Chceme ukázat, že jde o téma, se kterým je potřeba se nějak vypořádat," řekl Voršilka.

Zdroj: ČTK