Nejstarší archiv vín v tuzemsku obsahuje 8000 lahví

Ta nejstarší archivní vína vyjdou na desítky tisíc korun. Movití zájemci tak mohou ochutnat například Veltlínské zelené a Ryzlink vlašský z roku 1947, který vinaři považují za dosud nejlepší.

Tehdejší hrozny měly výjimečnou cukernatost podobně jako ty letošní. "Horko bylo takové, že se neurodilo ani obilí a muselo se vozit z Ruska," uvedl Vajčner. Letošní ročník se podle něj také bude hodit k archivaci a slibuje jedny z nejlepších vín za posední desítky let.

V Jaroslavicích se začala vína archivovat po druhé světové válce válce. Nejsou zde všechny ročníky. Předchůdci dnešních vinařů zkoušeli, co se dá archivovat a průběžně také některé ročníky vyřazovali.

Jejich nástupci postupují obdobným systémem. "Odkládáme vína z nejlepších šarží ze šobeských vín," uvedl Vajčner. Podle něj se k archivaci hodí například Rulandské modré, Zweigeltrebe, dobré jsou tramíny se zbytkovým cukrem. Některá vína archivaci nevydrží. Po 15 až 20 letech už svou kvalitu ale nemění.

Podle Vajčnera je lahev více než padesátiletého vína spíše sběratelský unikát než cokoliv jiného. Toho, který má to štěstí a ochutná, může ve výsledku i zklamat. "Často tam bývá odrůdová chuť, vzadu je ale zvláštní kouřovina jako vytažený brambor z ohýnku," říká k chutí archivního vína. Podle Vajčnera za ty nejstarší vína utrácí zejména podnikatelé, kteří se chtějí před ostatními ukázat. Jmenoval například i právníky nebo lékaře. Velmi drahá jsou vína starší 30 let. Ta 15 let stará ale stojí i 200 nebo 300 korun. Běžní lidé si kupují drahá archivní vína například k padesátinám.

"Lidem většinou radíme: 'Podělte výročí dvěma a vemte dvě lahve mladší namísto jedné starší.' Cenově je to už více přijatelné," uvedl Vajčner. Archiv v Jaroslavicích podle něj přežil období minulého režimu také díky tomu, že byl u hranic s Rakouskem, kam nájezdy pohlavárů bývalého režimu nebyly oproti Znojmu tak časté.

Zdroj: ČTK