Případná Nejvyšší rada soudnictví by podle prezidenta Miloše Zemana mohla být stabilizačním prvkem justice, a to zvláště s ohledem na časté střídání ministrů spravedlnosti. Zeman doufá v to, že se dočká jejího zřízení, řekl včera po návštěvě soudů v Brně.
Po novém modelu správy soudů dlouhodobě volají justiční špičky. Ministerstvo spravedlnosti se ale po nástupu Roberta Pelikána (ANO) ke změnám začalo stavět rezervovaně.
"Doufám, že to časem navrhne některý z ministrů spravedlnosti, ale může to být i poslanecká iniciativa napříč politickým spektrem," řekl dnes novinářům prezident. Kde je vůle, je i cesta, uvedl na otázku, zda je v současné politické konstelaci zřízení rady reálné.
Zeman postupně navštívil Ústavní, Nejvyšší a Nejvyšší správní soud, stejně jako Nejvyšší státní zastupitelství. Předsedové soudů ocenili jeho zájem o justici. Zeman podle nich chápe význam soudnictví a zároveň také principy dělby moci ve státě.
Dělba moci podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského neznamená jen separaci, ale také spolupráci mezi jednotlivými složkami. Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal dnešní návštěvu prý chápe tak, že Zeman podpořil představitele soudů v jejich úsilí.
Zastánkyní nové formy samosprávy justice v podobě Nejvyšší rady soudnictví byla někdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková. Podle dřívějšího vyjádření jejího nástupce Pelikána ale neexistuje jistota, že případná rada bude správu justice vykonávat lépe než ministerstvo.
"Jsou tu silně zdvižené varovné prsty," řekl dnes Pelikán před poslanci ústavně-právního výboru. Rada by podle něho mohla vniknout jako reprezentativní orgán, jenž by soustředil existující samosprávné prvky. "Důležité je, jaká má být role, jaké mají být pravomoci," uvedl. Nejprve ale musí být podle Pelikána známa celá organizace justice.
Rizika rady spatřují někteří kritici také v tom, že se soudnictví může uzavřít do sebe. Naopak justiční špičky opakovaně uváděly, že ministerstvo spravedlnosti selhává při správě soudnictví a současný systém se vyčerpal. Nejvyšší rada soudnictví by teoreticky mohla převzít například některé personální kompetence, naopak finanční záležitosti a například stavební investice by zůstaly pod kontrolou ministerstva.
Zeman návštěvu Brna zahájil u Ústavního soudu, jehož personální obměnu v uplynulých dvou letech dirigoval. Před budovou v Joštově ulici jej přivítal předseda Pavel Rychetský, příjezd sledovalo asi 50 lidí, neprojevovali se ani jako odpůrci, ani jako podporovatelé prezidenta.
Rychetský chtěl Zemanovi například říci, že v poslední době v agendě soudu ubývá politicky vyhrocených návrhů, naopak přibývá těch odborných. Podle Rychetského je to dobrý trend. Při odjezdu prezidenta z Joštovy ulice policisté nakrátko zastavili dopravu včetně jedné tramvajové koleje.
Návštěva Brna tentokrát podle dostupných informací nemá konkrétní cíl. Podle svého mluvčího Jiřího Ovčáčka chce Zeman naslouchat pracovníkům soudnictví. Předsedové soudů mu chtěli představit své instituce, ale i hovořit o některých problémech justice a obecněji také ústavního pořádku v Česku.
V Brně se prezident naposledy krátce zastavil v září při Mezinárodním strojírenském veletrhu. Třídenní návštěvu Jihomoravského kraje vykonal loni v prosinci. Další prezidentská návštěva by podle předběžných informací mohla následovat v druhé polovině ledna, naznačil hejtman Michal Hašek.
Zdroj: ČTK
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
