Legiovlak dorazil do Brna, prohlédnout si ho je možné do 5. listopadu

V současnosti se Legiovlak skládá již z jedenácti zrekonstruovaných vagonů, které představují vojenský ešalon, jakým se desetitisíce legionářů přepravovaly napříč Ruskem v letech 1918–1920.

V rámci projektu Legie 100 tak mohou návštěvníci vidět repliku vlaku, ve kterém legionáři žili, pracovali a plánovali vojenské operace. Projekt připomíná 100. výročí boje československých legií za samostatný stát.

Souprava historických vagonů, která vznikla za podpory ministerstva obrany a mnoha dalších institucí, projede do roku 2020 celou Českou republiku a zavítá i na Slovensko. „Návštěvníci si tak mohou udělat představu o tom, jak v něm žili své dny v přestávkách mezi boji ti, kteří neváhali za svůj ideál nasadit i svůj život,“ řekl předseda Československé obce legionářské v Brně 1, Jaroslav Jarolím.

Legiovlak zavítal do Brna již jako sebevědomý a úspěšný projekt, jež přilákal na 60 tisíc návštěvníků, které seznámil s bojem legionářů za samostatný stát.  „Pevně věřím, že i v Brně se setká Legiovlak se zájmem veřejnosti, která stojí o pravdivý obraz jedné z nejvýznamnějších kapitol naší historii,“ dodal válečný hrdina, generál Emil Boček.

Zpřístupnění Legiovlaku se zúčastnil i hejtman Michal Hašek, který  u něj také podepsal Memorandum o spolupráci mezi Jihomoravským krajem a Československou obcí legionářskou. Cílem memoranda je  zachovat a prosazovat odkaz pokrokových demokratických a humánních tradic československých legií s cílem napomáhat všestrannému šíření a trvalému rozvoji tohoto odkazu. Zejména při výchově mládeže a rozvíjení nejlepších tradic starších generací.

“Dlouhodobě se snažím, aby zde na jižní Moravě nebyla překrucována historie, musíme ji ctít a poučit se z ní. Na toto nádraží přijela kopie Legiovlaku, ve kterém naši legionáři bojovali na ruské frontě a založili tradici, na kterou navázal vznik československých ozbrojených sil po roce 1918. Legionáři bojovali za vznik samostatného svobodného Československa. Po návratu do vlasti se zapojili nejdříve do prosazení hranic Československé republiky a budování bezpečnostních sborů nové republiky. Po nacistické okupaci byli legionáři jedni z prvních, na které zaútočily nacistické úřady. Řada z nich se potom zapojila do československého odboje, řada z nich byla zatčena, vězněna, řada z nich byla také popravena," řekl přítomným hejtman Hašek.