Od Velké ceny Československa ke Grand Prix České republiky

Druhý nejtradičnější závod
Až příští neděli zhasnou na semaforu světla a jezdci MotoGP vjedou do prvního kola závodu, bude to už po sto padesáté šesté v brněnské historii světového šampionátu. Na Masarykově okruhu – ve všech jeho modifikacích a napříč všemi kubaturami – od roku 1965 do dneška odstartovalo už 153 závodů mistrovství světa silničních motocyklů. To z Brna dělá druhou nejstarší Velkou cenu v současném kalendáři MotoGP. První místo drží s velikým náskokem nizozemský Assen, který nevynechal od roku 1949 ani jeden ročník a letos v červnu oslavil už 250. závodl 250. závod. Za Brnem je opět s výrazným odstupem Sachsenring, tam jezdci vyrazili do závodu sto osmkrát.

Pokud se podíváme na statistiku nejstarších okruhů, pak Brno stále zůstává na stupních vítězů, jen si prohodí pozici se Sachsenringem. V tehdejším východním Německu se totiž jelo poprvé už v roce 1961, dva roky před Brnem.

A pokud vezmeme v potaz jen závody nejprestižnější kubatury MotoGP / 500 ccm, i zde je Brno na stupních vítězů – na třetím místě opět za Assenem a Spa – Francorchamps. V Assenu startovaly nejsilnější stroje už sedmašedesátkrát, ve Spa, které z kalendáře definitivně vypadlo v roce 1991, čtyřicetkrát. A právě letošek bude znamenat v prestižních globálních statistikách motocyklového mistrovství světa změnu – Brno má totiž dosud na kontě 39 závodů královské třídy. Letošním závodem se tedy dostane na stejnou úroveň jako Francorchamps, pokud se podaří tradici udržet, příští rok se na druhém místě osamostatní.

Brněnská nej? Poslední přírodní okruh, nejtěsnější závod všech dob

V dílčích statistikách ovšem brněnská trať drží i několik celosvětových „nej“. Některá už nikdy nebudou překonána. Tak třeba: Grand Prix Československa 1982 byla úplně posledním závodem v historii mistrovství světa, která se jela na přírodním okruhu. Brno dostalo bezpečnostní výjimku stejně jako finská Imatra, kde se závodilo týden o týden dřív, další rok už ale závod z Československa i z Finska zmizel. A zatímco na sever Evropy se už nevrátil, v Brně se podařilo tradici obnovit v roce 1987 na novém okruhu, který slouží dodnes

Od loňského roku drží Masarykův okruh další rekord – Karel Hanika loni projel cílem závodu Moto3 na patnáctém místě se ztrátou pouhé 1,838 vteřiny na vítěze. To je nejtěsnější výsledek za celých 67 let historie šampionátu. Nikdy jindy se nejlepší patnáctka jezdců nevměstnala do tak krátkého časového úseku.

A ještě jednou statistickou anomálií je Brno známé – dala by se nazvat „kvalifikačním prokletím“. Posledních pět let platí, že kdo vyhrál v kvalifikaci, nevyhrál závod. Naposledy toto pravidlo zlomil Valentino Rossi v roce 2009. Loni přitom téměř nikdo nepochyboval, že se jej podaří prolomit – kvalifikaci ovládl Marc Marquez, který do té doby zvítězil ve všech závodech sezony. V Brně ale selhal a dojel až čtvrtý.

O titul rekordmana okruhu se dělí tři jezdci

Kdo je na Masarykově okruhu nejúspěšnějším jezdcem všech dob? Tak to nelze říci. Ale je možné, že letos by se to mohlo rozsoudit. O prvenství se totiž v současnosti dělí tři legendární jezdci – Giacomo Agostini, Max Biaggi a Valentino Rossi. Všichni nasbírali na Masarykově okruhu sedm prvenství. Jediným aktivním jezdcem z nejlepší trojice je Valentino Rossi. Nyní je v čele šampionátu a je tedy velká pravděpodobnost, že by se mu mohlo letos podařit „urvat“ titul nejúspěšnějšího jezdce všech dob na Masarykově okruhu pro sebe.

Pokud bychom přece jen chtěli nějaké pořadí stanovit, pak bychom jako měřítko mohli použít počet vítězství v královské třídě. V takovém případě se do čela dostává právě Valentino Rossi s pěti triumfy, za ním je Agostini se čtyřmi vítězstvími, Biaggi má tři prvenství.
 

A co Češi?

Čeští jezdci na Masarykově okruhu ve světové konkurenci vítězili opakovaně, jenže tehdy ještě Brno nebylo oficiálně součástí světového šampionátu. A od roku 1965 jakoby byla domácí trať zakletá. Částečně to souviselo i s tím, jak technika tuzemských výrobců motorek ztrácela krok se světovou konkurencí, i ti nejslavnější Češi pak jen těžko mohli konkurovat světovým jménům. Nejlepším domácím jezdcem na brněnské trati je Bohumil Staša, který vybojoval na strakonické ČZ v roce 1971 druhé místo ve třistapadesátkách. Na třetím místě dojel na Jawě v roce 1968 František Šťastný a třetí místo získal v roce 2007 Lukáš Pešek.