Pá 14. 8. 2026Alan
Z kraje

Skauti z jižní Moravy míří na tábory. Dva týdny žijí bez tekoucí vody i elektřiny

Nicolas Rosier2 minuty čtení14. 7. 2026, 19:00
Ilustrační foto
Ilustrační foto · Foto: Zbyněk Drápela

Kolem dvou týdnů bez tekoucí vody a elektřiny stráví tisíce dětí z jižní Moravy. Na skautských táborech spí ve stanech nebo v indiánských týpí, jídlo si připravují v kamnech či na ohni, poznávají přírodu a učí se mnoho praktických dovedností. Zvládnou se například orientovat podle hvězd.

Přes šest tisíc dětí z jižní Moravy letos míří na skautské tábory. Ty zpravidla navazují na celoroční aktivity v rámci oddílů a trvají kolem dvou týdnů. Jejich účastníci se často dobře znají a společný pobyt v přírodě pro ně představuje vyvrcholení celého skautského roku.

Na jižní Moravě se ke skautskému hnutí hlásí 12 772 lidí. Působí v celkem 296 skautských oddílech.

„Nejčastěji se tábory jihomoravských skautů konají přímo v jejich domovském kraji, hned za ním následuje Kraj Vysočina. Některé oddíly ale vyrážejí také do Plzeňského či Jihočeského kraje a výjimkou nejsou ani tábory v zahraničí," uvedla mluvčí jihomoravských skautů Klára Smejkal s tím, že na zahraniční výpravu míří skauti a skautky z Vyškova. Jedenáct dní stráví ve Slezském vojvodství v Polsku. 

Jak to na skautském táboře vlastně vypadá? Typický den zahrnuje hry, společnou péči o tábořiště, vaření na táborových kamnech, poznávání přírody i osvojování praktických znalostí a dovedností. Děti se učí například rozdělávat oheň, stavět složité táborové stavby, orientovat se podle mapy i hvězd, spolupracovat v týmu nebo řešit rébusy a šifry.

Skautské tábory se konají v přírodě, zpravidla bez přístupu k tekoucí vodě a elektřině. Děti spí ve stanech s podsadou nebo v indiánských týpí. Vodu obvykle dovážejí z blízkého okolí v barelech, případně ji čerpají ze studánky. Většinu jídel pak připravují v kamnech či na ohni, světlo po setmění poskytují baterky a petrolejové lampy.

Na přípravě a celkové organizaci pobytů se na jižní Moravě stará více než 1 800 vedoucích. Vše dělají ve volném čase.

Skauti z brněnského 13. střediska letos dali nový kabát táborové kuchyni. Rostlinami osadili střechu dřevěného přístřešku.

Stavbou nového přístřešku pro kuchyň jsme zabrali část přírody, a proto jsme se rozhodli jí alespoň něco vrátit. Střechu jsme pokryli zeminou a osázeli suchomilnými rostlinami. Jde o nenáročné a finančně dostupné řešení, které zároveň působí esteticky, citlivěji zapadá do okolní krajiny a může sloužit jako inspirativní příklad pro další generace. Věříme navíc, že v krajině poznamenané kůrovcovou kalamitou může zelená střecha přispět k vytvoření příjemnějšího mikroklimatu,“ popsal vedoucí tábora Vít Burian.

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Po několika sklenkách vyrazila plavat. Ženu z vody museli dostat záchranářiKrimi

Po několika sklenkách vyrazila plavat. Ženu z vody museli dostat záchranáři

Horké dny lákají k vodě, lidé by to ale neměli přehánět s alkoholem. Své o tom ví žena z Pasohlávek, která se po větším množství alkoholu vydala plavat. Z vody ji museli dostat vodní záchranáři, dechová zkouška pak ukázala téměř dvě promile.

Nechtěli jsme jít cestou masové turistiky, říká Vlastimil Gereg z Resortu Na peciSpolečnost

Nechtěli jsme jít cestou masové turistiky, říká Vlastimil Gereg z Resortu Na peci

Na břehu Lipenské přehrady v Nové Peci vznikl nový volnočasový resort, který se veřejnosti otevřel 2. srpna. Rodinný projekt vznikal několik let a jeho cílem je nabídnout návštěvníkům klidné zázemí pro odpočinek, sport i poznávání šumavské přírody. O tom, jak se rodila myšlenka resortu, čím je Nová Pec výjimečná a co zde mohou hosté zažít, jsme hovořili s Vlastimilem Geregem, který stál u samotného zrodu projektu, řídil jeho realizaci a dovedl ho až do současné podoby.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook