Čtvrtek 9. 4. 2026 | Svátek má Dušan
Dnes, 16:00
Kromě motoristů trápí rostoucí a obtížně předvídatelné ceny paliv také zemědělce a vinaře. Současná vládní opatření podle nich situaci neřeší, chtějí, aby stát vytvořil rezervu pro období sklizně a zakládání nové úrody. Kromě pohonných hmot zdražují také energie, postřiky a pracovní síla. Někteří jihomoravští zemědělci tak balancují na okraji ekonomické likvidace.
Pohonné hmoty na jihu Moravy za poslední týden zdražily o desítky haléřů. Přestože ve středu vláda ceny paliv zastropovala, od začátku války na Blízkém východě benzin v kraji zdražil o 8,15 koruny na litru a nafta dokonce o 15,20 koruny na litru.
Jihomoravané navíc natankují za ceny lehce vyšší než je republikový průměr. Nejlevnější paliva mají Jihočeši, naopak nejvíc se přes kapsu plácnou Pražané.
Na vysoké a obtížně předvídatelné ceny zareagovali také zemědělci. Chtějí, aby stát vytvořil rezervu nafty pro klíčová období pěstitelské sezony. Regionální agrární komora Jihomoravského kraje (RAK Jmk) konkrétně požaduje, aby byly vytvořeny strategické rezervy pohonných hmot pro období sklizně a zakládání nové úrody.
Současná opatření totiž zemědělcům nevyhovují. Řeší sice aktuální situaci na trhu, nemyslí ale na dostupnost nafty v rozhodujících fázích sezony.
„Snížení spotřební daně je pouze krátkodobé opatření, z pohledu zemědělců nestačí. Potřebujeme jistotu, že v rozhodujících momentech roku bude nafta dostupná v potřebném množství, kvalitě a za cenu, která nikoho nezruinuje,“ konstatoval viceprezident Agrární komory ČR Václav Hlaváček.
Hlaváček aktuální situaci přirovnal ke koronavirové pandemii. „Tehdy se ukázalo, jak klíčovou roli sehráli tuzemští zemědělci a potravináři při zajištění základních potřeb obyvatel,“ dodal s tím, že je podle něj v zájmu státu, aby měl tento sektor stabilní podmínky i do budoucna.
Vedle pohonných hmot trápí zemědělce i zdražování energií, pracovní síly nebo prostředků na ochranu rostlin. „Růst nákladů je pro řadu podniků na hraně únosnosti. U některých už dnes mluvíme o likvidační situaci,“ uvedl předseda Vinařské asociace Jiří Maděřič.
Mnozí vinaři si podle Maděřiče udělali zásobu postřiků s předstihem, rezervy ovšem před tou příští dojdou. „Už teď je jasné, že ceny znovu porostou. Zdražovat finální produkty nikdo nechce, takže přichází na řadu úspory," řekl.
Vinic přitom v Česku podle dat Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu ubývá. Jejich celková rozloha je 16 945 hektarů, přičemž jde o nejmenší plochu od vstupu České republiky do Evropské unie. Podle Maděřiče v tuzemsku chybí systémová podpora.
„Například Polsko dlouhodobě podporuje zaměstnanost na venkově a stabilitu zemědělských podniků prostřednictvím cílených programů. Díky tomu jsou tamní farmáři v mnoha ohledech konkurenceschopnější a odolnější vůči výkyvům trhu,“ vysvětlil.
Vinaře trápí i dovoz levných dotovaných vín. „Náklady dramaticky rostou a stát není schopen naše vinaře a vinohradníky účinně ochránit. Řada z nich už svou činnost ukončila, protože nebyla schopna ekonomicky přežít. Bohužel se přitom často zapomíná na obrovský přínos domácího vinařství, nejen z hlediska rozvoje turistického ruchu a kultury v regionech, ale také na jeho pozitivní dopady na přírodu a podobu krajiny jako celku,“ objasnil ředitel Chateau Valtice – Vinné sklepy a viceprezident Vinařské unie David Šťastný.
Zemědělci a potravináři chtějí, aby kromě krátkodobých opatření, jako je třeba zastropování cen pohonných hmot, přibyla také ta systémová. „Potřebujeme dlouhodobou strategii, která zajistí stabilitu zemědělské výroby. Bez ní bude čelit celý sektor dalším výkyvům a nejistotě, což se dříve či později projeví i na cenách potravin pro spotřebitele,“ uzavřel Hlaváček.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
