Začíná astronomické jaro, odpoledne nastane jarní rovnodennost

Autoři | Foto Rudolf Slaba

Dnes začíná astronomické jaro. Slunce se dostává nad rovník, dny se prodlužují a postupně začínají převažovat nad nocí. Příroda se pomalu probouzí ze zimního spánku, a i když počasí ještě může překvapit, více světla bude v dalších dnech patrné.

Dnes přesně v 15:46 nastává jarní rovnodennost, chvíle, kdy se Slunce dostane nad zemský rovník a na severní polokouli začnou převažovat delší dny nad nocí. I když se často říká, že jsou v tento den noc a den stejně dlouhé, ve skutečnosti je den o několik minut delší. Může za to lom světla v atmosféře i fakt, že Slunce nevnímáme jako bod, ale jako kotouč.

Proč je den při rovnodennosti delší než noc? I když se mluví o „rovnodennosti“, den ve skutečnosti trvá o několik minut déle než noc. Důvodem jsou dva jevy:
Lom světla v atmosféře – sluneční paprsky se v atmosféře ohýbají, takže Slunce vidíme na obloze dříve při východu a déle při západu, než kde se skutečně nachází.
Slunce jako kotouč – nevnímáme ho jako bod, ale jako disk. Za východ Slunce se považuje okamžik, kdy se nad obzor objeví jeho horní okraj, nikoliv střed.
Díky tomu je den přibližně o 8 až 10 minut delší než noc.

Proč už rovnodennost není 21. března?

Možná si pamatujete, že jaro začíná 21. března. Dnes už to ale většinou neplatí. Nejčastěji přichází o den dříve, tedy 20. března, a v budoucnu se může posunout dokonce i na 19. března.

Důvod je astronomický. Země oběhne kolem Slunce za zhruba 365 dní, 5 hodin a 49 minut. Kalendář ale počítá jen s celými dny, a tak se tento „zbytek času“ postupně sčítá. Přestupné roky sice rozdíl vyrovnávají, ale ne úplně přesně. Výsledkem je právě posun dne, kdy nastává rovnodennost.

S příchodem jara nás čeká ještě jedna pravidelná změna. Přechod na letní čas jako vždy přijde na konci března, kdy v noci ze soboty 28. na neděli 29. března místo dvou hodin ráno budou už tři. Znamená to sice o hodinu kratší noc, ale naopak delší světlé večery, které většina lidí vítá.

S příchodem jara se pojí i řada lidových pranostik, které vystihují proměnlivé březnové počasí i postupný konec zimy. Znát můžete například Březen – za kamna vlezem, duben – ještě tam budem. Podobně i rčení Březnové slunce má krátké ruce, ale dlouhý kabát nebo Březnové slunce od nohou studí varují, že jarní slunce sice láká ven, ale zima se ještě úplně nevzdala.

Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?

Štítky jaro, rovnodennost, astronomické jaro, příroda, změna času

Komentáře

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.

Pošli tip na kulturní akci

Publikace zaslané kulturní či sportovní akce není garantována a vždy o publikaci rozhoduje redakce.
Zasláním tipu do redakce zároveň deklaruji, že mám svolení s užitím fotografie.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Odesláním formuláře souhlasím s obchodními podmínkami, etickým kodexem a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

O jaký newsletter máte zájem?

Vyber jednu, nebo více možností a my se postaráme o to, aby do emailu přišly jen zprávy, které tě zajímají.

Napište první písmeno abecedy.