Cesta od prvních parovodů k modernímu horkovodu. Brno vyhlíží nový zdroj tepla

Když český elektrotechnik a profesor Vladimír List před více než sto lety mířil na studijní cestu do New Yorku, ještě netušil, jak zásadně tyto zkušenosti ovlivní jeho další směřování. Dynamicky rostoucí metropole na východním pobřeží USA už tehdy patřila mezi nejvyspělejší města světa. Lista zaujaly především tamní elektrárny a systémy rozvodu energie, které umožňovaly efektivně zásobovat velké množství budov z jednoho zdroje.

Právě zde získal potřebnou inspiraci pro projekt, kterým se nesmazatelně zapsal do historie Brna. Do průmyslového města, kterému se přezdívalo moravský Manchester, zavedl na přelomu 20. a 30. let systém centrálního zásobování teplem a položil základy společnosti Teplárny Brno, která ho provozuje dodnes. Založena byla 4. prosince 1930.

V oblasti Špitálky, kde vyrostla první teplárna v celém Československu, se tehdy nacházela většina významných textilních továren. Z velkého zdroje se vyráběla pára a prostřednictvím parovodů putovala nejen do podniků, ale také veřejných budov a obytných domů. V jednom z parametrů přitom tehdejší brněnská teplárenská síť dokonce předčila i New York, a to ve spotřebě páry na 1 km.

Od parovodů k Horkovodu

Z dnešního pohledu působí příběh Vladimíra Lista až překvapivě aktuálně. Stejně jako tehdy i dnes stojí brněnská energetika před velkou proměnou. Teplárny Brno dnes investují do modernizace celé soustavy i do technologií, které mají město připravit na nové výzvy. Zahrnují modernizaci rozvodů, hledání nových zdrojů tepla i projekty, které propojují městskou energetiku s širší regionální infrastrukturou.

Energetika města se za posledních sto let zásadně změnila. Od prvních parovodů se brněnské teplárenství postupně proměnilo v moderní horkovodní síť, která místo páry využívá horkou vodu. Tyto rozvody mají nižší ztráty, přináší úsporu zákazníkům, umožňují flexibilněji zapojovat různé zdroje energie a lépe odpovídají dnešním požadavkům na efektivitu i ekologii.

Energetická krize posledních let ukázala, jak zranitelný je systém založený převážně na zemním plynu. Nejzásadnějším projektem však bude výstavba horkovodu z Dukovan do Brna.

Projekt, jehož čas právě nastal

Myšlenka využít teplo z Dukovan pro zásobování Brna vznikla už v 80. letech. Až současná energetická situace jí však dala jasné ekonomické opodstatnění.

Hlavním posláním horkovodu je výrazné snížení závislosti Brna na zemním plynu a zajištění stabilních dodávek tepla i stabilní ceny na desítky let.

Po uvedení do provozu zajistí jaderná elektrárna Dukovany dodávky tepla odpovídající přibližně polovině roční spotřeby města Brna. Brněnské teplárny dnes k výrobě tepla využívají z 80 % zemní plyn, po dokončení projektu klesne tento podíl přibližně na 10 %.

Trasa horkovodu v délce 42 kilometrů povede převážně nezastavěným územím a umožní připojení také obcím na Vysočině a jižní Moravě. V samotném Brně pak na hlavní tepnu naváže dalších 53 kilometrů rozvodů, které integrují nový zdroj do stávající teplárenské soustavy.

Půjde o jeden z největších teplárenských projektů v České republice.

Zajištěné teplo i cena. Bez emisí, bez výkyvů

Horkovod přivede do soustavy centrálního zásobování teplem stabilní, dlouhodobě dostupný a bezemisní zdroj.

Spuštění horkovodu navíc přinese úsporu desítek milionů kubíků plynu ročně a výrazné snížení emisí CO₂. Pro představu, jako by zmizelo z Brna cca 50 tisíc aut ročně.
Pokud vše půjde podle plánu, stavba horkovodu by měla začít už v příštím roce.

Příběh Vladimíra Lista ukazuje, že velké energetické projekty často začínají u vizí jednotlivců.
A taky, že když se takovou ambiciózní myšlenku podaří prosadit a realizovat, vznikne infrastruktura, která bude dobře sloužit řadě generací.

Právě takovým projektem bude zanedlouho právě i horkovod z Dukovan.