Mrazy udeřily i v jihomoravských zoo. Teplomilná zvířata mají zkrácené vycházky

Mrazivé počasí se dotýká především druhů pocházejících z teplejších oblastí. „Opatření se tak soustředí hlavně na africké kopytníky, u nichž v případě silnějších mrazů zkracujeme pobyt ve venkovních výbězích. Ptáci jsou v zimním období zazimováni ve vnitřních ubikacích. Specifickou výzvou jsou také nízké teploty u napáječek, které mohou zamrzat, a chovatelé proto zvířatům zajišťují pitnou vodu donášením teplé vody," uvedl Bedřich.

Jinak zvířata podle něj zvládají zimní počasí bez větších potíží a krmné dávky se v souvislosti s mrazy nijak neupravují. Pouze v individuálních případech, například při příznacích nachlazení, mohou chovatelé po konzultaci s veterinářem nasadit vitamin C. „Obecně však platí, že většina chovaných druhů je na zimní období dobře adaptovaná a žádná mimořádná opatření nejsou nutná," uvedl Bedřich.

V Zoo Hodonín u zvířat, která nižší teploty dobře snášejí, například ovce, kozy, velbloudi, lamy, tygři, případně plameňáci, chovatelé hlídají, aby měla během dne přístup k nezamrzlé vodě. Případně, aby měla k dispozici nezamrzající napáječky. Do krmení některým zvířatům chovatelé také přidávají doplňky na podporu imunity a vitaminy.

„U zvířat náchylnějších, například antilopy, zebry, nebo primáti, omezujeme pobyt venku na kratší dobu. Kopytníci mají možnost se 'otužovat' postupným přechodem přes části stáje. Ptáci jsou většinou ve vnitřních expozicích. Část zvířat je v zimním období v zázemí, například surikaty, želvy pak v zimním spánku," uvedl Cencinger.

Pavilony primátů, šelem ptáků pak zoo vyhřívá tak, aby teplota v nich neklesala pod obvyklou mez. U náchylnějších druhů, například primátů s mláďaty, se dbá na to, aby se na mráz vůbec nedostaly.