Dobrý úmysl, vážné následky. Vánoční kapr do tůně nepatří, připomínají odborníci

Vánoční kapr do tůně nepatří. Ryby ničí nové mokřady, varují vědci. Nově budované tůně v zemědělské krajině jižní Moravy mají pomáhat přírodě, jenže realita je často jiná. Jak ukazuje studie Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a Masarykovy univerzity, ryby se v těchto vodních plochách objevují velmi rychle a zásadně mění jejich fungování. Výsledky výzkumu zveřejnil prestižní časopis Scientific Reports.

Vědci sledovali 123 tůní vzniklých v posledních letech a zjistili, že už po několika letech je rybami osídleno více než 58 procent z nich. Překvapivě rychlá je i první kolonizace. Ve čtyřiceti procentech případů se ryby objevily v tůních starých pouhý jeden rok. 

„Takto rychlé osídlení většinou neprobíhá přirozeně. Často za ním stojí člověk,“ upozornil hlavní autor studie Michal Janáč z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Podle něj k výskytu ryb častěji dochází v hlubších a větších tůních a v blízkosti obcí, což naznačuje úmyslné vysazování.

Ve vodních plochách se navíc často objevují nepůvodní a invazní druhy, například střevlička východní nebo karas stříbřitý. Ty mají výrazně negativní dopad na celý ekosystém. V tůních s rybami je nižší průhlednost vody, méně ponořené vegetace a horší podmínky pro obojživelníky, bezobratlé i další drobné organismy.

Podle vědců lidé ryby do tůní často vysazují v dobré víře, zjistili to na základě rozhovorů s místními. „Lidé mnohdy netušili, že by ryby do tůní vysazovat neměli a jaký dopad to může mít. Snahou bylo nové tůně oživit, ve skutečnosti je tím ale zničili. Návrat do původního stavu je pak velmi obtížný," vysvětlil Janáč. Obnova obvykle znamená vypuštění vody, což je možné jen u menších ploch.

Smyslem tůní je přitom především podpora druhů, které rybám konkurovat nedokážou. „Pokud se v nich ryby objeví, ztrácí tato opatření svůj účel,“ doplnil Jan Sychra z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Vědci nyní zkoumají, zda by v některých případech mohlo pomoci cílené vysazování původních druhů ryb, které by zabránily šíření invazních druhů.

Autoři studie proto apelují na větší kontrolu nelegálního vysazování ryb i na osvětu veřejnosti. Bez ní se podle nich mohou nové tůně místo podpory přírody stát dalším zdrojem problémů. „Budování tůní není univerzální řešení. V zemědělské krajině jižní Moravy je potřeba hledat i jiné cesty, jak mokřady a biodiverzitu obnovovat,“ uzavřel Janáč.