Archeologové z Brna hlásí objev na Pohansku. Určili místo brány pevnosti

Autoři | Foto Archiv Masarykovy univerzity

Archeologové na Pohansku u Břeclavi hlásí překvapivý objev. Podařilo se jim určit místo jedné z bran mohutné velkomoravské hradby, která kdysi obepínala pevnostní systém. Brána prý stála přímo u loveckého zámečku, který tam později nechali postavit Lichtenštejnové.

Brána vedle zámečku Lichtenštejnů

Archeologové na Břeclavsku postupně odkrývají rozsah pevnostní linie Pohanska, jednoho z nejznámějších sídel velké Moravy. Hradba byla široká přes šest metrů a část z ní se dochovala. Nyní výzkumníci zřejmě identifikovali polohu jedné z bran hradby. Ta stála hned vedle loveckého zámečku, který tam na přelomu 18. a 19. století postavili Lichtenštejnové.

„Jedná se o překvapivé zjištění, protože dosud odborníci očekávali, že tato část opevnění byla právě v souvislosti s budováním zámečku zcela zničena,“ informovala v tiskové zprávě mluvčí projektu RES-HUM Markéta Stulírová.

Pohansko u Břeclavi je rozsáhlé velkomoravské hradiště z 9. století vybudované na výspě mezi rameny řeky Dyje, která v té době protékala východněji, než je dnešní řečiště. Areál hradiště je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Velkomoravské Pohansko patří mezi nejlépe prozkoumaná sídliště střední Evropy, archeologové tam pracují v podstatě nepřetržitě od 50. let minulého století. Přesto stále nacházejí nové překvapivé nálezy. Teď se zaměřili na jihozápadní část mohutných hradeb, která byla dlouho opomíjená. „V tomto prostoru jsme očekávali, že se nic nezachovalo, ale nové metody nám ukázaly, že všechno není ztraceno,“ uvedl Petr Dresler z Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně.

Hradba vysoká tři metry

Jihozápadní úsek hradeb v Pohansku je dnes hodně poničený a na některých místech hradba úplně zmizela. Archeologové ale díky pečlivému výzkumu vědí, jak kdysi vypadala. Měla základový dřevěný rošt, čelní kamennou zeď, týlní dřevěnou stěnu a hlinito-jílovitý násep. Výšku hradby odborníci odhadují na minimálně tři metry.

„Hradba byla postavena někdy po roce 883, vyloučit nelze ani pozdější datum až v posledním desetiletí 9. století. Dobu jejího zničení požárem předpokládáme v turbulentním období počátku 10. století. Rabování destrukce čelní zdi a likvidace svrchní části násypu jádra hradby nelze zatím s jistotou datovat,“ uvedl Dresler.

Podle nejnovějších poznatků je velmi pravděpodobné, že kámen z čelní hradby byl rozebírán už v 11. století při stavbě nedalekého hradu. Archeologové navíc předpokládají, že se v rabování pokračovalo i později, třeba při stavbě břeclavského kostela, který byl podle analýz postaven ze stejného typu kamene.

Fakt, že se část opevnění zachovala v téměř neporušené podobě, odborníci přisuzují skutečnosti, že areál velkomoravského hradiště patřil k majetku držitelů břeclavského hradu a zámku. „Díky tomu nebyl kámen rabován tak intenzivně, jako tomu bylo například v případě Valů u Mikulčic. Pokud k odtěžení kamene docházelo, muselo se tak dít pod přímou kontrolou majitelů panství,“ uvedl Dresler.

Hodnocení článku

Chceš nám něco sdělit?Napiš nám

Napiš do redakce

Pošli nám tip na článek, reakci na daný článek nebo jakoukoliv zpětnou vazbu.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Štítky MUNI, archeologové, Pohansko, Břeclav

Komentáře

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.

Pošli tip na kulturní akci

Publikace zaslané kulturní či sportovní akce není garantována a vždy o publikaci rozhoduje redakce.
Zasláním tipu do redakce zároveň deklaruji, že mám svolení s užitím fotografie.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Odesláním formuláře souhlasím s obchodními podmínkami, etickým kodexem a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.