Požáry od komínů a popela stojí miliony. Hasiči radí, jak předejít katastrofě

Během loňské topné sezony zasahovali jihomoravští hasiči u 79 požárů, jejichž příčina souvisela s jiskrami v komíně nebo se zažehnutím sazí. Nikdo při těchto incidentech sice nezemřel ani se nezranil, škody ale dosahují téměř 3 milionů korun. Hasičské jednotky svými zásahy uchránily majetek za 29,1 mil. korun.

Tyto typy požárů jsou podle mluvčího hasičů Jaroslava Mikošky nebezpečné tím, že se mohou rozšířit do dalších prostor domu, způsobit tak značné škody na majetku a ohrozit obyvatele domu na životě. Komín navíc následně nelze hned využít, což může být zejména v zimě velmi nepříjemné.

„V souvislosti s topením však existuje další riziko, které lidé často podceňují. Tím je manipulace se žhavým popelem. V uplynulé topné sezóně evidujeme celkem 50 požárů v souvislosti s manipulací se žhavým popelem, což je v porovnání s předchozí sezónou, kde bylo 21 takových požárů, výrazný nárůst. Celková škoda činí 14,1 milionu korun. Dva lidé se při těchto událostech zranili," popsal Mikoška. 

Komíny v domácnostech

Spalinové cesty je nutné čistit pravidelně, radí kominíci. Kromě pravidelného čištění připomínají i kontroly spalinových cest. Zanedbání může vést nejen k požárům, ale i k ohrožení zdraví.

Podle zákona o požární ochraně musí lidé čistit komíny u spotřebičů do 50 kW v případě celoročního provozu třikrát ročně u pevných paliv, dvakrát ročně u kapalných a jednou ročně u plynných. „Čištění si mohou občané provést i svépomocí, pokud jsou toho schopni. Jednou do roka je ale nutná kontrola spalinové cesty oprávněným kominíkem,“ připomínají odborníci. Ten musí vydat písemnou zprávu, která slouží jako doklad o splnění povinnosti.

Pokud dojde k požáru sazí, je nutné okamžitě odstranit všechen hořlavý materiál z okolí komína a zavolat hasiče na linku 150 nebo 112. „Rozhodně se nesmí hasit vodou, komín by mohl popraskat. Hasiči používají k likvidaci hořících sazí suchý písek,“ uvádějí odborníci. Lidé by také měli vždy dodržovat návod výrobce spotřebiče, tedy správné umístění, připojení i typ paliva. Jen tak lze předejít nejen požárům, ale i dalším rizikům.

Jak s popelem?

Žhavý a teplý popel do plastových ani kovových popelnic nepatří. „I když se může zdát, že popel už není žhavý, v kontejneru se akumuluje teplo, které roztaví plastovou nádobu a může způsobit požár. Takto dochází k požárům fasád rodinných domů, přístavků, hospodářských stavení a dalších objektů. V případě, že se žhavý popel dostane do svozového vozu na odpad, může snadno dojít k požáru uvnitř vozu a vysokým škodám," připomněl Mikoška. 

Pro bezpečnou manipulaci s popelem je potřeba nechat jej zcela vychladnout, žhnout totiž může i několik dní. Dále je potřeba jej uložit do nehořlavých nádob, které jsou neporušené, uzavíratelné a umístěné v bezpečné vzdálenosti od hořlavých látek a stavebních konstrukcí z hořlavých hmot. Do kontejnerů na odpad lze popel umístit až po několika dnech, kdy už bude vyhaslý a studený.