Před 120 lety Absolon sestoupil do Macochy, expedice trvala šest dnů a pět nocí

Před sto dvaceti lety se Karel Absolon, tehdy jeden z nejvýznamnějších evropských krasových badatelů, vydal se svým týmem na dobrodružné výpravy do útrob Macochy. Jejich úkolem byl detailní průzkum dna propasti a okolních jeskyní. Nejdelší z těchto cest, která se zapsala do historie, slaví právě teď kulaté výročí.

„Badatelé na dně Macochy, které bylo tehdy přístupné pouze shora po lanech či žebřících, pobyli v bivaku šest dnů a pět nocí, od 28. srpna do 2. září 1905,“ popsal odborný pracovník Správy jeskyní České republiky Petr Zajíček.

Kromě Absolona na dno propasti sestoupil i pozdější objevitel slovenské Demänovské jeskyně svobody a účastník Absolonových expedic na Balkán Alois Král. Na několik dnů se přidal slavný malíř Otakar Kubín, který během pobytu v krasovém podzemí vytvořil několik obrazů.

Potápěči pokořili Moravský kras. Jako první zdolali náročnou trasu zdejším systémem

Neděle, 11. května 2025, 12:00SpolečnostBlanensko

Trojici jeskynních potápěčů se za pátek a sobotu podařilo projít a proplout náročnou trasu systémem Amatérské jeskyně v Moravském krasu. Začali v jeskyni Nová Rasovna a dnes odpoledne skončili svou podzemní pouť u východu z Punkevních jeskyní....

Mezi největší úspěchy expedice patřil objev Větrné jeskyně. Její vchod se ukrývá ve stěně propasti nad Pasovského jeskyní a badatelé se k němu tehdy dostali jen díky žebříkům a skobám. Uvnitř našli patnáctimetrovou chodbu, která končila komíny a puklinami, z nichž se valil silný průvan.

 „Velkou iniciativu věnoval Absolon Trámové jeskyni, kde tušil nové objevy. Dělníkům dokonce přislíbil odměnu, pokud by se jim podařilo prokopat do nových objevů. To se však nepovedlo. Během této expedice sužovalo účastníky špatné deštivé počasí, které některé aktéry vyhnalo předčasně na povrch. 2. září pak zbytek účastníků transportoval materiál na povrch,“ doplnil Zajíček.

Dnes se turisté dostávají na dno Macochy pohodlně suchou nohou přes několik dómů Punkevních jeskyní. První suché prostory, Přední dóm a sestupná chodba vyplněná sedimenty, byly objeveny 26. září 1909. Další části suché větve následovaly v letech 1910 až 1914 a 30. ledna 1914 byla poprvé propojena se dnem propasti. Od 1. července 1933 zajišťují zpáteční cestu motorové lodě po regulované podzemní říčce Punkvě.