Čt 3. 9. 2026Bronislav
Společnost

Lesy města Brna měly loni zisk 3,1 milionu Kč. To je nejnižší za mnoho let

ČTK2 minuty čtení24. 8. 2025, 13:00
Lesy města Brna měly loni zisk 3,1 milionu Kč. To je nejnižší za mnoho let
Lesy města Brna měly loni zisk 3,1 milionu Kč. To je nejnižší za mnoho let · Foto: pixabay.com

Lesy města Brna loni dosáhly zisku 3,1 milionu korun, což je nejméně za poslední roky a méně než v době kůrovcové kalamity. Za složitou ekonomickou situací loni stálo několik faktorů, přičemž mezi zásadní patří ukončení státních dotací na obnovu lesů po kůrovcové kalamitě. Stát dotace nevyplatil za rok 2023 ani 2024 a městská společnost s touto informací mohla pracovat až od poloviny loňského roku. Sáhla proto k řadě úsporných opatření a řadu investic a činností přesunula na pozdější dobu.

Hospodaření lesnických společností je komplikované od začátku kůrovcové kalamity a situace se dosud nijak výrazně nezlepšila. Za ekonomickou situací byl podle firmy i pokles poptávky po palivovém dříví a pilařské výrobě, letos se očekává značný propad poptávky po sazenicích kvůli obrovskému přebytku na trhu. Kvůli tomu bylo a je nutné hledat taková opatření, která umožní generovat úspory. Firma například odložila část plánovaných výsadeb až na letošek, stavební investice odsunula na pozdější roky. Náklady na pěstební činnost jsou přitom stále velmi vysoké s porovnáním s předkůrovcovým obdobím, loni činily 31 milionů korun. Jedná se nejen o zalesňování holin, ale i o opakované dosazování sazenic, které nepřežily kvůli počasí či okusu zvěře.

Počasí zakládání nových lesů dlouhodobě nepřeje. I když například loni pršelo průměrně, podstatná část srážek spadla pouze v červnu a v září, ostatní měsíce byly sušší a kvůli probíhající klimatické změně lze předpokládat, že podmínky budou spíše náročnější než příznivější. Kvůli velkým nákladům také firma omezila stavbu oplocenek a snaží se redukovat množství zvěře a tlačit na nájemce pronajímaných honiteb, aby se chovali stejně. „Loni jsme vysadili 741.000 sazenic. Dvě třetiny z toho byly meliorační zpevňující dřeviny,“ uvedl ve zprávě ředitel Jiří Neshyba. Dlouhodobým cílem je vytvořit odolný a stabilní les, který bude odolávat extrémnějším klimatickým podmínkám.

I když kůrovcová kalamita už pominula a kůrovcová těžba činila loni jen 4100 metrů krychlových z celkových 52.300 metrů krychlových, stále kalamita na hospodaření dopadá. Lesy jsou výrazně prořídlé a kvůli tomu dochází při silnějším větru neustále k prolamování a také lesy více prosychají. Kalamitní těžba tak proto dosáhla 63 procent celkové těžby.

Společnost loni prodala 50.000 metrů krychlových surového dříví za 85 milionů korun. Za metr krychlový dostala přes 1700 korun, což je podobné jako o rok dříve. Od letoška má dodávat také ročně 80.000 tun štěpky pro kotel Tepláren Brno, jenž by měl být uvedený do provozu na podzim.

Brněnské lesy patří k největším městským lesům v Česku, společnost má ve správě 8435 hektarů pozemků, drtivou většinou lesních. Za hranicemi města se táhnou na severozápad až k Vysočině a také na sever na Blanensko.

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Mladí Češi zhodnocují své peníze. Více než třetina investuje bez odborníkaSpolečnost

Mladí Češi zhodnocují své peníze. Více než třetina investuje bez odborníka

Češi ve věku 16 až 30 let se do investování pouštějí častěji než starší generace. Nějaký investiční produkt má téměř čtyřicet procent mladých a více než třetina z těch, kteří spoří či investují, se při výběru investic obejde bez odborníka. Dalších 22 % využívá aplikaci, která jim portfolio nebo jednotlivé produkty sestavuje a spravuje. Nejčastěji přitom mladí investují částky do 3 000 korun měsíčně.

Brno nepotřebuje sólisty. Chceme změnit odtažitý magistrát, říká Jakub HruškaPolitika

Brno nepotřebuje sólisty. Chceme změnit odtažitý magistrát, říká Jakub Hruška

Brněnská komunální politika stojí před otázkou, zda dokáže opustit zaběhlé koleje. Jakub Hruška ukázal, že městská část se dá řídit skrze otevřený dialog a důvěru, a nyní kandiduje na primátora s vizí, že magistrát se musí přestat chovat jako nedobytná pevnost. Proč podle něj je důležité otevřeně komunikovat s veřejností a v čem spočívá síla jeho zkušeností z vedení radnice?

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook