Archeologové našli mezi Pohořelicemi a Lechovicemi středověká sídliště a hrob

Části dvou středověkých sídlišť a jeden solitérní hrob už našli archeologové, kteří od začátku června pracují v místech, kde se bude rozšiřovat silnice první třídy mezi Pohořelicemi na Brněnsku a Lechovicemi na Znojemsku. Jelikož však mají poměrně omezený prostor, neočekávají, že by nalezli celá sídliště či pohřebiště, řekla vedoucí výzkumu ze společnosti Archaia Tereza Rychtaříková.

Samotná stavba je aktuálně naplánovaná na roky 2026 až 2029. Silničáři mají v plánu na více než 20 kilometrech částečně postavit třípruhovou silnici, některé křižovatky budou mimoúrovňové, některé zaniknou a aby ze silnice odstranili nebezpečné horizonty, povedou silnici někde na náspech a jinde naopak v zářezech. Silnice by tak měla mít větší kapacitu a bude bezpečnější.

Archeologové předpokládají, že zde budou pracovat ještě několik měsíců, jak budou postupovat zemní práce a skrývka ornice. „Dostaneme se zhruba tři až čtyři metry na každou stranu od současné silnice. Když budeme mít třeba třímetrovou rýhu, může se stát, že sídliště bude někde vedle, ale my ho mineme. A nemůžeme mimo zábor kopat ani tehdy, když tušíme, že v blízkosti by něco mohlo být. To jsou naleziště pro budoucí generace,“ řekla Rychtaříková.

I přesto jsou nálezy ze stavby poměrně četné díky tomu, že oblast je osídlená už od pravěku. „Odkrýváme spíš části sídlišť. Jedno je z 15. století na katastru Miroslavi. Jedná se o několik objektů, z nichž vynikají dvě komorové pece. Druhé sídliště jsme našli na katastru Branišovic, pochází z 12. a 13. století. Zachytili jsme 11 objektů a poměrně hluboké zásobní jámy,“ popsala nálezy Rychtaříková. Nalezené objekty byly stavěné ze dřeva a hlíny.

Výrazně starší je nalezený kostrový dvojhrob datovaný do přelomu druhého a třetího tisíciletí před naším letopočtem, tedy do doby protoúnětické kultury. Ta spadá do závěru pozdní doby kamenné, někdy zvané také dobou měděnou. „V hrobě byli pohřbeni patrně muž a žena a byla v něm řada milodarů. Jednalo se o několik nádob, kostěnou jehlici a kostěné šídlo. Především zde však byla pazourková výbava - 20 pazourkových nástrojů a zlomků, šest plošně retušovaných pazourkových šipek a nátepní destička. Byla to lukostřelecká výbava, která byla pro toto období docela běžná,“ řekla Rychtaříková.