KOMENTÁŘ: Den otců se slaví potichu, ale měl by víc rezonovat

Autoři | Foto Pinterest

Třetí červnová neděle se nenápadně vkradla do kalendáře a my dnes slavíme Den otců. Není kolem toho přitom žádný velký humbuk a z reklam na nás neskáčou srdíčka nebo dárkové sady. I přesto si tenhle den zaslouží víc pozornosti, než se mu běžně dává.

Kde se Den otců vzal?

Historie svátku sahá do počátků dvacátého století do Spojených států. V roce 1910 přišla žena jménem Sonora Smart Dodd s myšlenkou, že by otcové měli mít svůj den stejně jako matky. Inspiroval ji vlastní otec, válečný veterán, který po smrti manželky sám vychoval Sonoru i její sourozence.

Nápad se postupně uchytil, i když trvalo desítky let, než byl oficiálně uznán. V České republice se Den otců připomíná spíš symbolicky, a rozhodně ne s takovou pompou jako Den matek. Ale možná právě proto je dobré si o to víc připomenout, proč by se na táty nemělo zapomínat.

Nejsou dokonalí, ale jsou tu

Otcové bývají ti, kteří v rodině „drží střechu nad hlavou“, doslova i obrazně. Považujeme je za ty, kteří opraví kapající kohoutek nebo naučí děti jezdit na kole.

Možná toho moc nenamluví a možná ani nejsou mistři v projevování emocí. Ale jsou tady. A právě ta každodenní přítomnost, i když tichá, a ne vždy perfektní, má cenu, kterou si často uvědomíme až mnohem později.

Kde se slaví den otců jindy?
V Německu připadá Den otců na svátek Nanebevstoupení Páně, tedy vždy čtyřicet dní po Velikonocích. Letos to vychází na 29. května.
V Itálii, Španělsku i Portugalsku se všichni tatínkové slaví 19. března, na svátek svatého Josefa, který je považován za symbol otcovství, jelikož vychoval Ježíše.
Den otců se v Thajsku slaví 5. prosince na narozeniny zesnulého krále Rámy IX., který je považován za „otce národa“.
V Jižní Koreji slaví místo oddělených svátků Den rodičů, který připadá na 8. května.

O tátovi se nemluví tolik, jak by si zasloužil

Být tátou není jednoduché. Jejich vliv na rodinu bývá redukován na vtipy o ponožkách pod stromeček nebo grilování na zahradě. Jenže každý, kdo měl nebo má po boku dobrého tátu, ví, že jejich hodnota se pozná v klíčových momentech. Právě tehdy často sáhnete po telefonu a voláte: „Tati, co bys dělal ty?“

Den otců však není o kravatách ani o pivu „za odměnu“. Je to spíše den, při kterém si můžeme uvědomit, že pokud jsme měli v životě někoho, kdo nám byl vzorem, měli jsme obrovské štěstí.

A pokud jste sami tátou, možná dnes nečekáte, že vás někdo oslaví. Možná ani nechcete. Ale věřte, že vaše úsilí, i když zrovna nikdo netleská, má obrovský dopad. Možná větší, než tušíte. Tak díky, tátové. Za každé „to zvládneme“, za každé přikývnutí místo objímání, za každý odvoz na trénink i za tiché „jsem na tebe pyšnej“, které možná nikdy nepadlo nahlas, ale bylo tam.

Chceš nám něco sdělit?Napiš nám

Napiš do redakce

Pošli nám tip na článek, reakci na daný článek nebo jakoukoliv zpětnou vazbu.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Štítky den otců, tatínek, svátek, rodina

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.