Stejně jako každý rok se i během letošního předjaří potýkají brněnské městské části přiléhající k okolním lesům s výskytem divokých prasat. Zvířata se do těchto oblastí stahují zejména kvůli nedostatku potravy v lesích, ale také kvůli úkrytu. Dle odborníků z brněnské Mendelovy univerzity se jedná o běžný jev. Bezprostřední nebezpečí střetu divočáka s člověkem považují myslivci za vysoce nepravděpodobné.
Výskyt divokých prasat poblíž měst není v předjaří ojedinělý. V okolí Brna se divočáci pravidelně objevují ve všech městských částech, které bezprostředně přiléhají k lesu. „Zasahuje-li město do lesních komplexů, musíme počítat s tím, že se některé druhy zvěře mezi zástavbou občas objeví, může se jednat například jen o náhodné zabloudění. Stačí nenechat psy při venčení volně pobíhat po okolí. A pokud se člověku stane, že na divočáky narazí, třeba v noci, tak doporučuji dané místo obejít. Oni za člověkem určitě nepůjdou,“ sdělil v tiskové zprávě Jakub Drimaj zabývající se volně žijícími živočichy ve městech.
Konfrontace člověka s divokým zvířetem je většinou zásadně nepravděpodobná. „Nebezpečí v podobě přímého útoku na člověka může potenciálně nastat například v blízkosti zálehu bachyně se selaty v hustém křoví, kam vběhne volně pobíhající pes, a na divočáky začne dorážet. Tuto situaci by bachyně mohla vyhodnotit jako vysoce rizikovou a místo standardního útěku by svoje selata mohla aktivně bránit před psem. Pokud by se do tohoto konfliktu připletl člověk, například majitel psa, mohlo by dojít k jeho poranění. Divoké prase se ale v naprosté většině takových případů brání útěkem,“ popsal výzkumník.
Divoká prasata se kromě městské zástavby mohou objevit také v zahrádkářských koloniích. V předjaří se zvířata v lese často potýkají s nedostatkem potravy, do těchto oblastí se tedy pouští právě proto, že tamější potravní podmínky se jim mohou zdát lepší.
Dle odborníků však nelze počítat s tím, že s nástupem jara se výskyt divokých prasat zvláště zmírní. Na místě je tedy nepodcenit oplocení pozemků. S přibližováním prasat k lidským obydlím je třeba počítat, a to do doby, než začne růst nová vegetace. Divočáci tak nebudou mít potřebu potravu hledat jinde.
Situace je sledována jak městskou samosprávou, tak i pověřenými myslivci. „Intravilán města je nehonebním pozemkem, takže na něm není možné lovit zvěř bez povolení příslušných orgánů. Orgán státní správy myslivosti tedy povoluje lov na nehonebních pozemcích a zplnomocňuje k tomu myslivce z honiteb, které s nehonebními pozemky sousedí. Tito lovci se pak podílí na řešení aktuálních problémů, tak jak je tomu nyní třeba v Kohoutovicích. Pokud by lov na těchto pozemcích alespoň sporadicky neprobíhal, výskyt prasat v blízkosti města by se enormně zvýšil a prasata by postupně ztratila plachost, což by mohlo způsobit mnohem větší problémy než dnes. Díky aktivní prevenci veřejné správy není ale na místě obava,“ doplnil Drimaj.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?