Pamětní deska Petra Křivky na brněnském Ústředním hřbitově připomíná cenu svobody

Pamětní desku hrdinovi tří odbojů Petru Křivkovi v neděli na brněnském Ústředním hřbitově slavnostně odhalili zástupci Sdružení Paměť, města a obce Kobylí na Břeclavsku, kde se odbojář narodil. Deska má nejen připomínat jeho hrdinství, ale také být symbolem závazku, že společnost nikdy nesmí zapomenout na ty, kteří obětovali své životy za svobodnou budoucnost, řekl při aktu starosta Kobylí Pavel Kotík. Náměstkyně primátorky Karin Podivinská (ANO) vyzvala k vážení si současné svobody. Už jenom kvůli tomu, aby smrt Petra Křivky a mnohých jiných nebyla zbytečná, pronesla.

Křivka se účastnil protirakouského, protinacistického i protikomunistického odboje. V roce 1951 byl na základě smyšlených udání popraven v brněnské káznici. „Přispěl k tomu, že dnes můžeme žít ve svobodné a demokratické zemi. Byl jedním z těch, kteří se nebáli postavit proti tyranii a bezpráví, a to s vědomím, že riskuje svůj život. Jeho odvaha a víra ve spravedlnost nás dodnes inspirují a připomínají, jak vysokou cenu měla svoboda, kterou mnohdy považujeme za samozřejmost. Je naší povinností pečovat o odkaz takových osobností a předávat jejich hrdinské příběhy dalším generacím,“ řekl Kotík.

Odbojář se narodil v roce 1897. Do armády musel nastoupit v první světové válce jako voják rakousko-uherské armády. V roce 1918 však zběhl a do konce války usiloval o vznik odbojové skupiny proti Rakousku-Uhersku. „Po vyhlášení Československa založil rodinu a chvíli žil pokojným životem. Ale opravdu jen chvíli. Po obsazení země nacisty působil v protinacistickém odboji a pomáhal převádět gestapem stíhané osoby přes hranice. Pro tuto činnost byl v dubnu 1940 zatčen a uvězněn v Kounicových kolejích,“ připomněla Podivinská.

Křivkovi se nicméně podařilo uprchnout a přes Balkán se dostal do Francie a následně do Anglie, kde se stal členem osobní stráže československého prezidenta v exilu Edvarda Beneše. Po válce se Křivka vrátil do Československa. Neunikl však pozornosti komunistů, jejichž vliv ve společnosti sílil. Po únorovém převratu v roce 1948 měl podle pozdějších obvinění ze strany Státní bezpečnosti začít budovat odbojovou skupinu. V roce 1949 jej StB zatkla a o dva roky později byl popraven.

Ostatky rodina získala až po mnoha letech a mohla jej náležitě pohřbít. Náhrobek však v 70. letech zmizel. „Předpokládáme, že s nástupem normalizace byla z politických důvodů odstraněna. Věříme, že osud dnes odhalené desky, nebude stejný. Věřme, že národ a hlavně mladá generace, která přijde po nás, bude mít rozum a nepodlehne pěkným slovům a slibům,“ dodal za Sdružení Paměť Miroslav Kasáček.