Ukrajinci na jižní Moravě stále narážejí na potíže při hledání kvalifikované práce

I po třech letech nachází v Jihomoravském kraji útočiště Ukrajinci prchající před válkou, kterou v jejich zemi rozpoutalo Rusko. V regionu jich nyní žije téměř 42 tisíc, meziročně přibližně o 2 tisíce více. Z téměř 15 tisíc zaměstnaných lidí vykonává podle úřadu práce naprostá většina pozice pomocných a nekvalifikovaných pracovníků nebo obsluhují stroje. Najít práci odpovídající jejich kvalifikaci není jedinou výzvou, které čelí. Těžké je i sehnat lékaře nebo uspět při přijímacím řízení na školách. O změnu usiluje třeba krajské Centrum pro cizince nebo brněnský spolek Vesna.

Základní překážkou při hledání práce je pro Ukrajince zejména nedostatečná úroveň znalosti českého jazyka. „K tomu se může přidružit i chybějící certifikát odborné úrovně znalostí, například v technických oborech či ve zdravotnictví,“ řekla ředitelka krajské pobočky úřadu práce Lucie Kolářová. Ukrajinci tak často pracují třeba jako dělníci na stavbách či při montážích, uklízeči nebo skladníci.

Na pozicích kvalifikovaných řemeslníků a opravářů eviduje úřad 1 311 lidí, na kvalifikovaných pozicích ve službách a prodeji pak 1 023 lidí. Na pozicích vysokoškolsky vzdělaných specialistů je zaměstnáno 260 Ukrajinců. „Na místech vysoce kvalifikovaných specialistů jich je stále málo, v jednotlivých profesích v řádu spíše jednotek než nízkých desítek,“ dodala Kolářová.

Valentýn po ukrajinsku. Oksana a Bohdan žijí s roční dcerou v Brně bez střechy nad hlavou

Pátek, 14. února 2025, 07:00Společnost

Oksana a Bohdan jsou dva z mnoha lidí, kteří se narodili na Ukrajině, kde vedli spokojený život až do začátku ruské válečné invaze. Zamilovaná dvojice, které válka obrátila život vzhůru nohama, se rozhodla opustit svoje stávající životy, zaměstnání,...

Centrum pro cizince upozorňuje na to, že trh práce nevyužívá potenciál uprchlíků. Snaží se to zvrátit prostřednictvím jazykových kurzů, kariérového poradenství i spoluprací s místními zaměstnavateli. „Situace se pomalu zlepšuje. Počet klientů, kteří si s naší pomocí dokázali nostrifikovat své vzdělání, zvládli kurzy češtiny a úspěšně se uplatnili v kvalifikovaných pozicích, roste,“ řekla ředitelka Alena Krejčí. Podle ní se daří uplatnit obecně ve službách. Práci mají i lidé, kteří se rozhodli podnikat, například v oblasti péče o tělo, jako je manikúra a kadeřnictví.

O důstojnější postavení žen ve společnosti, lepší pracovní uplatnění a dobré fyzické i psychické i zdraví usiluje vzdělávací spolek Vesna. Podle ředitelky Barbory Antonové je posun ukrajinských žen velmi individuální. „Šanci najít slušnou práci mají ty, které mluví anglicky a jsou vzdělané v informačních technologiích. Většina ale pracuje pod svou kvalifikaci a problémem je i to, že nemají vhodné rodinné zázemí. Jsou třeba velmi motivované, ale mají malé děti a nemohou se věnovat vzdělávání. Nemají prostor naučit se na těžkou zkoušku, aby pracovaly třeba ve zdravotnictví,“ řekla.

Snadné to však není ani pro matky starších dětí. „Přišly do Česka s dětmi, které neuspěly při vstupu na střední nebo vysokou školu. Nyní musejí manuálně pracovat a mají velké psychické problémy. Zdá se mi, že tady vznikla taková ztracená generace lidí. Ze střední třídy, která před válkou uprchla, jsme v podstatě udělali sociálně vyloučenou skupinu,“ míní Antonová.

Navzdory tomu se nesetkává s tím, že by si Ukrajinky stěžovaly. „Někdy ale zjistíme, že jsou oběťmi šikany v práci nebo jejich děti ve školách,“ dodala Antonová. Základní školy v kraji navštěvuje 4 547 ukrajinských dětí, 1 229 žáků dochází na střední školy. V Brně se podle radní pro školství Ireny Matonohové (STAN) podařilo ukrajinské děti začlenit. Žádné větší problémy nezaznamenala, řekla.

Oddělené zápisy ukrajinských prvňáků do škol jsou škodlivé, míní ombudsman

Pátek, 7. února 2025, 19:00Společnost

Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček nesouhlasí s obnovením zvláštních zápisů ukrajinských dětí do základních škol. Považuje je za neopodstatněné a škodlivé, neboť mohou vést k segregaci. Ombudsman proto apeluje na ředitele škol, aby tuto možnost...

Nálada vůči uprchlíkům se nicméně podle Antonové zhoršila. Stejně to vnímá i Krejčí. Podle ní je to často spojeno s předsudky ohledně konkurence na trhu práce nebo bydlení. Centrum pro cizince pomáhá také při zajištění zdravotní péče, což je na mnoha místech jižní Moravy obtížné i pro místní, natož pro cizince. „Ne každý pediatr či praktik zvládá komunikaci a někteří vyžadují, aby Ukrajinci přicházeli s tlumočníkem. Komplikace je to i pro ty, kteří potřebují pravidelnou medikaci a zachování kontinuity léčby,“ doplnila Krejčí.