Oksana a Bohdan jsou dva z mnoha lidí, kteří se narodili na Ukrajině, kde vedli spokojený život až do začátku ruské válečné invaze. Zamilovaná dvojice, které válka obrátila život vzhůru nohama, se rozhodla opustit svoje stávající životy, zaměstnání, plány a sny, sbalit nejnutnější věci a utéct. Oksana a Bohdan žijí v tréninkovém bytě Armády spásy v Centru sociálních služeb – Prevence bezdomovectví v Brně s roční dcerou a stále hledají stabilní bydlení. Na jejich příkladu Armáda spásy ukazuje, že lidi bez domova může kdokoliv podpořit na cestě k jejich vysněnému společnému bydlení díky aktuálně probíhající sbírce Valentýnka.
Oksana na Ukrajině pracovala jako účetní, Bohdan jako inženýr ve firmě vyrábějící kompozitní materiály. Měli své zázemí, plány do budoucna a sny o domově, kde budou vychovávat děti. Kvůli ruské invazi se však jejich životy obrátily vzhůru nohama.
Oksana a Bohdan opustili domov v Luhanské oblasti, když konflikt eskaloval. Zabalili nejnutnější věci a vydali se na cestu bez jasného cíle. Nejdřív mířili do Severodoněcku, pak do Dobropillji a Jitomiru, ale protože ani jedno z těchto míst nenabízelo bezpečí, museli pokračovat dál. Ani na západě Ukrajiny nebyla situace o nic lepší a nájemné se tam v důsledku uprchlické krize vyšplhalo na vysoké částky, které neumožňovaly trvalé usazení.
Dvojice se tak rozhodla, že vyrazí do České republiky. „Brno se stalo jejich novým domovem, i když jen provizorním. Dnes žijí v tréninkovém bytě Armády spásy v Centru sociálních služeb – Prevence bezdomovectví v Brně s roční dcerou a stále hledají stabilní bydlení. Přestože jsou oba pracovití a odhodlaní si zde vybudovat nový život, narážejí na mnoho překážek. Paní Oksana je na rodičovské dovolené, ale kvůli své národnosti na ni v České republice nemá nárok. Rodina žije především z příjmu pana Bohdana, což nestačí na pokrytí nákladů na bydlení v komerční sféře. Při hledání bytu se navíc setkávají s tím, že je pronajímatelé odmítají jen kvůli jejich původu nebo požadují neúnosně vysoké částky na kauci,“ popsal ve zprávě pro média sociální pracovník Armády spásy Josef Hartman.
Podle Bohdana i Oksany se jejich vzájemný vztah upevnil. „Pochopili jsme, že ve chvílích nejistoty je nejdůležitější držet při sobě. Když jsme jednoho dne procházeli kolem úřadu, kde se uzavírají sňatky, spontánně jsem navrhl, že bychom se mohli vzít. Nebyl čas na dlouhé plánování, slavnostní obřad ani svatební hostinu. Bylo to prosté a bez okázalosti, jen my dva a rozhodnutí, že do budoucna půjdeme společně jako manželé,“ popsal Bohdan.
Ze zmíněné svatby existuje jen jedna jediná fotografie zachycující dvojici, která stvrzuje svůj svazek uprostřed zimy, chaosu a nejistoty. „Možná by někdo řekl, že to nebyl ideální romantický den, ale pro ně to byl ten nejdůležitější den. Místo čokolády a květin dostali něco mnohem podstatnějšího – závazek, že se jeden na druhého mohou spolehnout za všech okolností. Dnes se snaží postavit na vlastní nohy. Podali žádost o obecní byt a čekají na rozhodnutí. Paní Oksana uvažuje o návratu do práce na hlavní pracovní poměr, i když to pro ni znamená hledání hlídání pro dceru a organizačně náročné období. Přesto jsou vděční, že jsou spolu a že se jim podařilo uniknout nejhoršímu,“ vysvětlil Josef Hartman.
„Láska není jen o krásných chvílích, ale o ochotě projít těmi nejtěžšími a neztratit při tom víru v lepší budoucnost,“ doplnil Bohdan, podle kterého Valentýn nemusí být jen o gestech a oslavách.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
bože zde se zase vyrojilo sobců, co všechno ví nejlépe, všechny by poučovali a ma vše mají patent...jen mozek a empatie v háji
Zajímavé, jak média vždy najdou prostor pro příběhy migrantů, ale co čeští bezdomovci, důchodci nebo matky samoživitelky? Těch je taky dost, ale o nich se tolik nepíše, protože se to pisateli nehodí do krámu. Přitom i oni čelí obrovským problémům a často celý život pracovali, než se dostali do těžké situace. Bohdan by měl bránit svou zem, neumím si představit, že bych utekl ze svojí země a nechal ji na pospas Rusákům. Možná by stálo za to věnovat trochu pozornosti i našim lidem.
Přeji jim štěstí, ale nechápu, že pan Bohdan nejde bojovat za svou zemi a za domov pro svou rodinu , něco je prostě špatně
Moc bych přála všem, aby válka skončila a mohli jsme žít všichni "normální" život... fandím jim a přeji aby brzy našli dobré zázemí. Слава Україні! Героям слава!
nemají zázemí tak nechápu proč májí dítě jejich zodpovědnost -nezodpovědnost ani korunu nepošlu!!!!!není důvod a vysoké nájmy a kauce mají všichni ne jen lidé z Ukrajiny
A vás někdo nutí kamkoli cokoli posílat ? To je komentář jak ze špatného filmu o sobeckosti...ach jo...kdyby lidé (i naši) všichni měli děti jen do bohatého zázemí, nebylo by dětí téměř vůbec
Už mi leze na nervy celá Ukrajina. Mám sousedy z Ukrajiny s asi 4-letým synem. Několikrát jsme je byli upozornit ať dítě neřádí do půlnoci, že u nás platí od 22:00 hod klid....pán mi řekl jestli se mi nelíbí tak ať se odstěhuji... Ať táhnou domů odkud přišli a ať se pomáhá a dělá něco pro naše občany, rodiny, seniory.... Všechno má své hranice...
nikdo je nenutí aby tu zůstávali, jen ať jdou odkud přišli a udělají něco pro vlast. jestli si mysleli, že tu lítají pečení holubi, tak to fakt nelítají