Zástupce veřejného ochránce práv žádá Ministerstvo školství o revizi současného nastavení právního systému týkajícího se dětských ústavních zařízení. Apeluje nutnost zaměřit se na jednotlivé a odlišující se dětské potřeby, zvláště pak u dětí s ochrannou výchovou a drogovou závislostí. Vyzdvihuje také potřebu péče i o samotné zaměstnance institucí.
Odborníci z řad týmu Kanceláře ombudsmana v průběhu čtyř let navštívili osm zařízení pro děti s ochrannou výchovou a čtyři zařízení zaměřující se na péči o děti se závislostmi. V rámci proběhlých návštěv shledali nedostatky, které nyní překládají Ministerstvu školství, čímž žádají změnu současného nastavení právního systému pro daná zařízení.
Upozorňují, že zásadním problémem je mimo jiné to, že se děti se závažnými výchovnými problémy, kterým byla soudem uložena ochranná výchova za páchání trestných činů, běžně setkávají s dětmi, které byly do výchovných zařízení soudem umístěny, jelikož se o ně jejich rodinní příslušníci nechtějí či nemohou postarat.
„Aktuální předpisy mezi dětmi s nařízenou ústavní výchovou a uloženou ochrannou výchovou téměř nerozlišují, a to ani v oblasti jejich výchovy či práv a povinností. Obě skupiny přitom vyžadují odlišný přístup i péči. Ve snaze poskytnout dětem adekvátní péči jsou zařízení mnohdy nucena hledat náhradní řešení, která však nemají oporu v zákoně,“ sdělil dnes novinářům zástupce ombudsmana Vít Alexandr Schorm. Zařízení se tak často pohybují mimo zákon, pokud chtějí dětem poskytnout vhodný individuální přístup, který je ale stěžejní. Představitelům Ministerstva školství Schorm doporučuje oddělení institucí zaměřených na ochrannou výchovu dětí a jejich ústavní výchovu.
„Společná úprava ústavní a ochranné výchovy a jejich nedostatečné rozlišování v rozhodování soudů je v praxi velký problém. Ačkoli zhruba osmdesát pět procent dětí z našeho zařízení páchá trestnou činnost, ochrannou výchovu má jen 22 z nich. Ostatních sedmdesát je v režimu ústavní výchovy. Je pak obtížné dětem vysvětlovat, proč mají jiný režim a podmínky pobytu,“ sdělil v tiskové zprávě ředitel Výchovného ústavu a dětského domova se školou Děčín, Boletice nad Labem Rudolf Jakubec. V některých případech je tedy pro zajištění bezpečnosti nutné zasáhnout do práv dětí, ačkoli bez právní opory.
Sobota, 5. října 2024, 10:30
Blíže nejmenovaná základní škola nepovolila dětem se zdravotním postižením ve svým prostorách asistenčního psa, podle veřejného ochránce práv Stanislava Křečka se dopustila nepřímé diskriminace. Vyplývá to ze stanovisek ombudsmana zveřejněných na...
Zástupci kanceláře ombudsmana nyní prezentují dvě souhrnné zprávy, ve kterých se dané problematice věnují, a kterými chtějí apelovat na Ministerstvo školství, aby se jeho představitelé zaměřili na slabiny současného systému, následně zahájili jeho legislativní úpravu.
Kromě potřeby oddělení dětí s ochrannou výchovou a dětí s výchovou ústavní, upozorňují ve zprávách, vycházejících z návštěv institucí, také na chybějící jasné předpisy týkající se péče a diagnostiky dětí s extrémními poruchami chování, ačkoli vyžadují velmi specifický přístup.
Definice ani koncepce výchovy není dostatečná ani pro děti ohrožené závislostí, které se v ústavní péči nachází, není tedy jasné, jak by se starost o ně měla lišit od té v běžných zařízeních. Dalším výrazným problémem je nemožnost daných ústavních zařízení poskytnout dětem potřebné zdravotníky, a to zejména adiktology. „Mimo jiné narážíme také na nedostatek služeb, které by dětem po odchodu z našeho zařízení poskytovaly následnou adiktologickou a terapeutickou podporu,“ informovala ředitelka Výchovného ústavu Žulová Dagmar Bakešová.
Závažným problémem domovů a ústavů pro děti je také nedostatek personálu. „Obecně platí, že děti žijící v ústavních zařízeních potřebují vysoce individuální přístup a velké množství pozornosti a zájmu dospělých. U dětí se specifickými potřebami je pak tato potřeba logicky ještě větší. Je alarmující, že ani v jednom z navštívených zařízení, kde byly děti s extrémními poruchami chování, nebylo u dětí tolik pracovníků, kolik by podle předpisů mělo být. Jedním dechem je však třeba dodat, že Ministerstvo školství nepřidělilo zařízením dostatečné množství tabulkových míst k tomu, aby byla schopna stanovený počet personálu ve službách naplnit,“ doplnil Schorm. Personální poddimenzování může mít negativní dopad na bezpečnost, a to zvláště při starosti o děti s uloženou ochrannou výchovou a extrémními poruchami chování.
Zástupce ombudsmana bude nyní jednat s Ministerstvem školství, zástupci ústavních zařízení a dalšími zapojenými subjekty. Doufá v budoucí úspěšnou právní úpravu ústavní i ochranné výchovy. A to například umožněním školským zařízením zaměstnávat zdravotníky, úpravou koncepce péče či navýšením počtu potřebného personálu.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
