Projekt Recovery bydlení se snaží v Brně zabydlovat lidi, kteří dlouhodobě žijí na ulici a mají problémy s alkoholem. Usiluje také o obnovení vztahů těchto lidí s jejich rodinami. „Zapojení soukromého trhu beru jako doplněk k bytům, které poskytuje lidem z ulice město Brno,“ uvádí koordinátor projektu Adam Fialík.
Projekt Recovery bydlení pomáhá lidem z ulice získat stabilní bydlení. Všechny následně pracovníci projektu podporují, aby si bydlení udrželi a v životě se posouvali dál. Ať už se jedná o začlenění do pracovního prostředí nebo navázání ztraceného kontaktu s rodinou. „Zdravé rodinné vztahy jsou základním kamenem pro to, aby lidé mohli lépe žít,“ vysvětlil redakci Brněnské Drbny koordinátor projektu Adam Fialík. Recovery bydlení se snaží znovu sbližovat klienty s jejich rodinnými příslušníky, ať už jsou to děti, bývalí partneři nebo třeba rodiče.
Důraz se klade také na pomoc s regulací konzumace alkoholu. „Abstinence však není předpokladem toho, aby lidé mohli vstoupit do našeho projektu,“ zdůrazňuje Fialík. V rámci projektu se usiluje zejména o řízenou konzumaci alkoholu. Snaží se docílit toho, aby klienti nepotřebovali nadměrné množství alkoholu a konzumace pro ně nebyla tak riziková.
Organizace spolupracuje také s nízkoprahovými službami, jako jsou charita nebo brněnské Kontaktní centrum Vlhká. „Drtivá většina klientů má i psychiatra, případně by jej chtěla,“ říká Fialík. Dlouhodobá spolupráce s psychology a psychiatry je pro projekt Recovery bydlení důležitá. Lidé z ulice se totiž často potýkají také s přidruženými psychickými problémy.
Projekt klienty často vybírá podle toho, jak špatný je jejich zdravotní stav. „Snažíme se chránit ty, kteří by s vysokou pravděpodobností mohli na ulici zemřít,“ popisuje strategii výběru Fialík. Jedná se zejména o lidi, kteří mají různá onemocnění nebo třeba invalidní důchod.
Adaptace na nové bydlení není pro klienty jednoduchá. Většina z nich jde bydlet do bytů přímo z ulice, na které žili roky. „Jsou zvyklí na to, jak to na ulici funguje, takže ta změna může být dost náročná,“ říká koordinátor projektu. Někteří nájemci občas přemýšlí i nad tím, že by se vrátili zpět na ulici. „Říkají si, jestli by pro ně nebylo jednodušší se vrátit. K takovým myšlenkám dochází nejčastěji po obtížných situacích. Například když jde klient řešit něco na Úřad práce. Komunikace s pracovníky úřadu je pro ně hodně náročná, nejsou na to zvyklí,“ dodává.
Projekt řeší i různé problémy, které se mohou v bytě vyskytnout, jako je třeba hluk od nového nájemce. K takovým případům dochází zřídka, avšak kvůli hlučnosti musela organizace ukončit již jednu nájemní smlouvu. „S klienty pracujeme i nadále po rozvázání smlouvy. Dočasně najdeme ubytovnu a následně sháníme další byt, který by lépe vyhovoval potřebám konkrétního člověka,“ popisuje Fialík. Momentálně jsou podle něj sousedské vztahy klientů bezproblémové.
Recovery bydlení dává problémovým klientům druhou šanci. „I následky musí po nevhodném chování nějakým způsobem přicházet. Umožňují jim sebereflexi a případnou změnu chování,“ uvedl koordinátor projektu. Většina lidí, kteří se zapojí do podobných projektů a neudrží si první bydlení, si díky reflexi udrží alespoň druhý byt.
Pro lidi z ulice hledá Recovery bydlení levné a malé byty v Brně a nejbližším okolí s nájemní smlouvou minimálně na jeden rok. „Obvoláváme skoro všechny malé byty, které se na trhu objeví. Často ale neúspěšně,“ vysvětluje Fialík. Majitelé bytů dávají přednost lidem, kteří nejsou z ulice. A to zejména také kvůli velkému nátlaku na brněnský realitní trh.
Největším problémem je nedostatečná důvěra v nového nájemce. „Když pronajímatelé slyší, že by se nastěhoval někdo, komu se pomáhá nebo má nějaký problém, tak se jim rozsvítí červená kontrolka a spolupráci často odmítají,“ dodává. Momentálně se projektu podařilo zajistit dvanáct bytů v Brně pro třináct klientů. Cílem je získat dvacet bytů do roku 2025. Byt může nabídnout jak samotný majitel nemovitosti, tak i realitní kancelář. Konkrétní podmínky zájemci najdou na webových stránkách projektu.
„Rozumíme tomu, že si pronajímatelé nevyberou naše klienty jen tak. Z toho důvodu nabízíme garanci šestiměsíčního nájmu,“ popsal situaci Fialík. Garance slouží pro případy, kdy by nový nájemce přestal platit. Navíc zaručují i údržbu bytu a pojištění domácnosti.
Princip Housing first funguje v Brně již několik let, ale zatím se týkal jen bytů v majetku města Brna. „My jsme se rozhodli, že chceme vyzkoušet i soukromé majitele. Počet lidí, kteří by potřebovali takovou podporu, je vysoký. Samotné obecní byty při aktuálních kapacitách nejsou dostačující,“ popisuje koordinátor projektu.
Rozšíření i na soukromý trh umožňuje výzva z operačního programu Zaměstnanost plus z fondů Evropské Unie. Program podporuje projekty, které jsou zaměřeny na sociální začleňování, včetně zabydlování lidí v bytové nouzi. Na území České republiky je podobných projektů přes čtyřicet.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
