Brněnská Stará radnice se stala národní kulturní památkou. Láká na poutavou historii i kulturní akce

Schválení znamená zvýšení prestiže města

Brněnská Stará radnice se v pondělí 1. července 2024 stala národní kulturní památkou. „Schválení této významné historické stavby znamená další zvýšení prestiže našeho města z pohledu cestovního ruchu,“ uvedla primátorka města Brna Markéta Vaňková (ODS). Radnice je šestnáctou brněnskou památkou zapsanou jako součást kulturního bohatství národa. Mezi další patří například hrad Špilberk nebo katedrála svatého Petra a Pavla.

Stará radnice je nejstarší světskou stavbou na území Brna, pochází ze třináctého století. Původně se jednalo o gotickou stavbu, později ale byla několikrát přestavěna a rozšířena. Nejrozsáhlejší přestavby proběhly v šestnáctém století, kdy budovu začaly zdobit renesanční prvky jako třeba arkádová pavlač v nádvoří. V tomto období bylo údajně nainstalováno i brněnské kolo a drak.

V devatenáctém a dvacátém století prošla radnice dalšími úpravami, včetně zvýšení věže. Kvůli připojení devětadvaceti samostatných obcí k Brnu se s narůstajícím obyvatelstvem ztížila administrativa města a dosavadní kapacity nebyly dostatečné. Proto radní v roce 1935 přesunuli městskou správu do Zemského domu na Dominikánském náměstí, dnes známého jako Nová radnice.

Radnice se využívá ke společenským účelům

Brněnská Stará radnice je i nadále přístupná pro veřejnost. V současnosti se využívá ke kulturním a společenským účelům. Konají se zde například koncerty, výstavy nebo vánoční trhy.

„Oblíbeným místem je i šedesát tři metrů vysoká radniční věž, ze které je panoramatický výhled na celé centrum města,“ popsala Jana Janulíková, ředitelka TIC Brno, které Starou radnici spravuje. Samotnou věž, ale také jednotlivé sály a nádvoří, si mohou lidé pronajmout i pro soukromé účely, například pro svatební obřady či firemní akce.