Na utrpení Romů často rýžovali i jejich sousedi, říká autor knihy, která se věnuje rasové perzekuci za holokaustu

Kniha čerpá ze vzpomínek Romů a Sintů, kteří přežili koncentrační tábory

První českou knihu, která se podrobně zabývá zabavováním a rozkrádáním majetku Romů a Sintů za protektorátu, dnes v Muzeu romské kultury v Brně představil její autor Jiří Smlsal. 

Pražský historik podklady shromažďoval dva roky, další rok knihu dával do podoby vhodné pro pulty knihkupectví. Smlsal vycházel především z původních archivních záznamů nacistických bezpečnostních složek, četnických stanic i obcí, ale zabýval se i vzpomínkami pamětníků, kteří koncentrační a vyhlazovací tábory přežili. Publikaci vydal Ústav pro studium totalitních režimů. Muzeum romské kultury tyto vzpomínky od 90. let systematicky shromažďuje, momentálně jich má asi sedm desítek.

„Tato kniha je důležitým kamenem do mozaiky rekonstrukce vytěsněných dějin českých národa romského, téma majetkové perzekuce dlouho čekalo na zpracování. Za odškodnění Romů se dlouhodobě pral i bard boje proti majetkové perzekuci Čeněk Růžička, který ještě před svou náhlou smrtí sepsal pro knihu doslov," uvedla ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.

Tématu se doposud výzkumníci vyhýbali, míní autor publikace

Podle Smlsala se téma genocidy a majetkové perzekuce Romů a Sintů v historickém výzkumu objevuje už od 70. let, stále je ovšem velmi opomíjeným aspektem tragické války, který v kontextu brutálního rasově motivovaného pronásledování upadá v zapomnění. „Zatímco tragická historie Romů a Sintů v době protektorátu Čechy a Morava je poměrně dobře popsána, téma majetkové perzekuce zatím zpracováno nebylo. Přitom z hlediska těch, kdo holokaust přežili, jde o zásadní téma a silně je ovlivnilo po návratu z koncentračních táborů," uvedl historik, který se problematikou zaobíral i v předchozích výzkumech.

Majetek Romů, kteří byli do koncentračních a vyhlazovacích táborů odvlečeni přímo ze svých domovů, zajistili četníci a byl rozprodáván ve veřejných dražbách, o nichž existují původní záznamy. Domy, jejich vybavení, hospodářská zvířata i veškeré nástroje, nářadí, šperky, rodinné fotografie a další upomínky kupovali často bývalí sousedé romských rodin. Výtěžek z dražby pak připadl jak nacistickému režimu, tak nižšímu úřednictvu a četnictvu. 

„Z celých rodin se z koncentračních táborů vraceli jen jednotlivci, po příbuzných a známých většinou dlouho pátrali marně. Na místě svých domovů nacházeli často pouhé trosky původních příbytků nebo jejich domy obývali cizí lidé. Přišli o veškeré prostředky, majetek, úspory a nikdo se o ně nepostaral. Mnozí z nich pak živořili v sutinách" popsal Smlsal.

Romové se za zabavený majetek nedočkali žádného odškodnění, což v nich posilovalo přesvědčení, že ve společnosti nejsou vítaní. Okrádání Romů a Sintů a jeho náprava je důležitá nejen pro generace přeživších, ale také pro jejich potomstvo.

„Staráme se o minulost, ale řešíme i aktuální palčivá témata s praktickými dopady, která nekončí pouze na poličkách knihoven."

Publikaci Holokaust a majetková perzekuce Romů v Protektorátu Čechy a Morava vydal Ústav pro studium totalitních režimů, který momentálně připravuje také pět tisíc stran dlouhý projekt Popraveni z politických důvodů, jež náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Kamil Nedvědický označil za přelomový. 

„Věnujeme se především tématům, která dlouhodobě zůstávají na okraji badatelského zájmu, protože se některým zdají příliš kontroverzní, problematická či zbytečná. Momentálně proto připravujeme shrnutí dějin a reálného fungování komunistické státní bezpečnosti a chystáme se také oslovit další regiony. Míříme například do Třebíče, kde se velké dějiny potkávají s dějinami malými, do Uherského Hradiště nebo třeba do Rudolfova, kde u příležitosti padesátého výročí zdejšího masakru vydáme sborník o prvopočátcích českého undergroundu," uvedl Nedvědický.