Životní situace mladých dospělých, kteří vyrůstali v dysfunkčních rodinách, dětských domovech či pěstounské péči, bývá často tíživá. Chybí jim sociální i finanční zázemí, jakákoliv podpora od státu či intervence v nouzi. Jejich situaci se již pátým rokem snaží změnit brněnský projekt Symbios, který těmto lidem nabízí komunitní bydlení za snížené ceny a pomáhá jim tak snáze proplout do skutečného dospělého života.
Do projektu Symbios se zapojili i Kateřina Hanáková a Jakub Novák. Jejich osudy se v místech proplétají, oba pochází z dětských domovů a prošli si složitými životními peripetiemi, jež neuměli řešit zdravě. Jakub má za sebou problémy s alkoholem i toxickými vztahy. Několik měsíců v devatenácti letech strávil také hospitalizací na psychiatrii v Bohunicích, kde se pokusil o sebevraždu. Uvedl, že projekt Symbios mu zachránil život.
„Postavit se na vlastní nohy bez fungující rodiny je velmi složité. Projekt nám vytáhl doslova trn z paty, protože jsme prakticky neměli žádné zázemí a se spoustou věcí si nevěděli rady,“ popsala Kateřina, která jeden z vyčleněných sdílených bytů obývá již pátým rokem. Účast v projektu oběma mladým umožnila dodělat střední školu, získat maturitu a dokonce nastoupit i na univerzitu. Oba momentálně dokončují bakaláře a chystají se v působení na akademické půdě pokračovat, Jakub dokonce zvažuje studium dvou magisterským programů současně.
Ročně z dětských domovů odejde asi osm set mladých lidí. Desetina z nich posléze vstupuje do samostatného života. Tento náročný přechod podle odborníků víc jak polovina nezvládne a útěchu nalézá v alkoholu, drogách a často skončí na ulici. Unikátní projekt pro ohrožené mladé vymysleli vědci z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity před pěti lety. Od té doby se snaží sdílené bydlení studentů vysokých škol a mladých z dětských domovů skloubit.
Kateřina byla jedním z prvních nájemníků, kteří se do činžovního domu opraveného za téměř padesát milionů v roce 2019 nastěhovali. Letos v červnu její pobyt skončí, v projektu mohou mladí zůstat maximálně pět let. „V osmnácti jsem odešla z dětského domova, dostala jsem 8000 korun a nic víc. Byla jsem připravená nedokončit střední školu a najít si práci. Díky nízkému nájmu v rámci Symbiosu jsem ale střední mohla dodělat, a teď dokonce dokončuju vysokou,” přiblížila dívka svůj životní příběh.
Jakub se naopak přistěhoval v momentě, kdy v Brně neměl nic víc než tašku, velký štos knih a pár kusů oblečení. Se zařízením sdíleného bytu mu pomohli přátelé, kteří si projektem v minulosti také prošli.
„Dáváme mladým lidem možnost ukotvit se v prostředí, ke kterému by jinak nalézali cestu jen obtížně. Studenti si uvědomí, kolik věcí získali ti šťastnější z nás automaticky a co vše potřebuje zvládnou člověk, který si prošel dětským domovem, aby v životě uspěl,” popsal zakladatel a garant projektu Bohuslav Binka.
Bez podpory to podle Binky nejde, přičemž i stát má podle něj v této oblasti značné mezery. „Naší snahou je jim přechod usnadnit a zároveň je připravit na reálný život. Třeba nájem se vším všudy se pohybuje od 4700 korun do 5500 na člověka. Má být nižší, aby umožnil spořit, ale ne tak nízký, aby byl úplně odtržený od reality. Jedním z našich hlavních pravidel je také placení nájmu. Je velmi důležité, aby si mladí lidé osvojili, že jako první musí uhradit nájem, a pokud s tím mají problém, spolu s vedoucí projektu hledají řešení," doplnil docent.
Klíčovou roli hrají v komunitním bydlení mentoři, kteří v životě svěřenců fungují coby mentoři. Pomáhají jim s hledáním práce, s žádostmi o příspěvky, s přihláškami na školu a nabízí psychickou podporu. Pomáhají řešit také drobné šarvátky i větší konflikty, které ve sdílených bytech mohou vznikat. K výše nastíněným pravidlům společně s placením nájmu patří zákaz tvrdých drog a pravidelné schůzky s přidělenými mentory.
„Mému spolubydlícímu vadí špinavý talířek na lince. Mně, když přijdu po dvanácti hodinách z práce, to nepřijde jako takový problém. Ale učíme se vzájemnému respektu. Uvědomujeme si, že jsme součástí něčeho většího, a snažíme se najít kompromis. Daří se to i díky mentorkám," doplnil Jakub, který na Křenové také poprvé v životě nalezl klidný domov.
Projekt finančně podpořilo město i městská část Brno-střed, která za necelých padesát milionů zrekonstruovala dům na Křenové ulici a poskytuje nájemníkům snížené nájemné. Dotace poskytly Evropská unie, Masarykova univerzita nebo třeba Jihomoravský kraj.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
