Veřejný ochránce práv podporuje zřízení dětského ombudsmana. Varuje ale před vznikem jen formální instituce

Obavy z pouze papírové pozice

V části týkající se ochrany práv dětí působí i veřejný ochránce práv. Nemůže se ale zabývat právy dítěte obsaženými v Úmluvě o právech dítěte ve všech oblastech života, protože nespadají do jeho kompetence. Jde například o naplňování práva dítěte vyjádřit svůj názor v soudních řízeních nebo právo dítěte na obhajobu v trestním řízení. V přípravě je novela, která institut dětského ombudsmana zřizuje. Křeček ale varuje před zřízením ryze formální instituce o jednom člověku bez náležitého aparátu.

„Obáváme se, že vláda chce poskytnout jednom jednu osobu na dětského ombudsmana, a ten by samozřejmě v žádném případě nemohl naplnit to, co veřejnost a děti od této funkce očekávají. Máme velkou obavu, že dětský ombudsman bude zřízen papírově, ale ve skutečnosti fungovat nebude,“ řekl ombudsman Stanislav Křeček. Uvedl, že pokud by dětský ombudsman k sobě neměl patřičný aparát, šlo by jen o ryze formální zřízení.

„Tvrzení vlády, že vy to stejně děláte (ombudsman), je absurdní. Pokud tedy vláda soudí, že nám nemusí dávat žádné peníze, protože my to stejně děláme, tak ať nezřizuje dětského ombudsmana. Ať řekne, že veřejný ochránce práv je dětský ombudsman,“ uvedl Křeček.

Pomoc by dětem měla být snadno přístupná

Návrh novely ohledně dětského ombudsmana nedávno připomínkovala ministerstva a další připomínková místa. Očekává se, že jej vláda schválí letos na jaře, poté poputuje k projednání v Poslanecké sněmovně. Návrh počítá se čtyřmi variantami a jednou z nich je právě zřízení funkce dětského ombudsmana bez aparátu, jen s řidičem. Podle ombudsmana by patřičný aparát měl čítat dalších optimálně třicet pozic.

Děti by měly v dětském ombudsmanovi nalézt svého zastánce. Jeho pomoc by měla být dětem snadno přístupná, komunikace s ním srozumitelná. K pravomocem dětského ombudsmana by patřila například vzdělávací činnost o právech dítěte, kontrola dodržování práv dětí i vstupování do některých typů soudních řízení, zejména opatrovnických.

Pokud by dětský ombudsman nemohl problémem prošetřit sám, měl by dítěti alespoň poradit. Měl by také umět názory dětí zprostředkovávat orgánům veřejné správy ve svých doporučeních a práva dětí prosazovat při tvorbě různých strategických a akčních plánů v legislativním procesu.

Se zřízením postu dětského ombudsmana počítá Úmluva o právech dítěte, která začala platit v někdejším Československu v únoru 1991. Závazky při svém vzniku převzalo Česko. Je jednou z posledních zemí, která dětského ombudsmana nemá. Vytvoření pozice doporučovaly opakovaně vládní výbor pro práva dítěte i mezinárodní instituce.