Energetická chudoba sužuje statisíce Čechů. Řešme také energetickou gramotnost, říká ekonom

„Energetická chudoba je termín, který se hojně začal používat z kraje 90. let minulého století, a sice jako popis bariéry v růstu bohatství rozvojových regionů. Těm bránil v lepší kvalitě života omezený přístup k moderním energetickým řešením, jako je stabilní a cenově dostupný zdroj elektřiny, elektrifikace venkovských oblastí elektřinou, možnost využívat elektřinu ve výrobě nebo zásobování teplem. V přeneseném významu je energetická chudoba označení pro situaci, kdy cenově nedostupná energie omezuje blahobyt lidí, ať již přímo, nebo nepřímo,“ popsal redakci Drbny ekonom a ředitel výzkumu CETA Aleš Rod.

Každé desáté dítě v energetické chudobě

Podle studie Energetická chudoba a její řešení, kterou společně publikovalo Hnutí Duha, Platforma pro sociální bydlení a iniciativa Za bydlení v roce 2022, skoro polovina ze všech lidí v energetické chudobě žila v posledních letech v rodinách s dětmi, z toho 220 tisíc byly přímo děti, tedy přibližně 10 procent ze všech dětí v populaci. Ze všech těchto lidí v rodinách s dětmi žilo 30 procent v domácnostech samoživitelek a dalších třicet procent v nízkopříjmových rodinách s nárokem na přídavky na dítě.

Druhou nejvýznamnější skupinou obyvatel v energetické chudobě byli důchodci, kterých bylo v energetické chudobě více než 300 tisíc, tedy 16 procent z celé důchodcovské populace. Většinu důchodcovských domácností v energetické chudobě přitom tvořily osamělé ženy.

„To, že situace s růstem cen energií je nepříjemná a mnoho lidí vážně zasáhla, je fakt, nijak to nezlehčuji. Ale bavit se o energetické chudobě mi nepřijde fér vůči lidem, kteří opravdu k energiím nemají žádný přístup nebo se nemohou spolehnout, že jim bude daný den fungovat elektřina. Problém je ten, že v době nízkých energií nikoho nic nemotivovalo zabývat se spotřebou, energetickým mixem, energetickým štítkem budov a podobně,“ potvrzuje Aleš Rod a dodává: „Podle mě by se mělo řešit něco jiného, a sice téma energetické gramotnosti. Je to podobné jako finanční gramotnost, jen to má daleko vážnější konsekvence v dobách, kdy jsou ceny energií volatilní a kdy budou na domácností kladeny daleko větší nároky, co se zdrojů energií a hospodaření s nimi týče. Ceny silové energie půjdou dolů, ale poroste administrativní složka ceny. Takže lidé se budou muset naučit nové téma a role vlády i médií by měla být jasná – vysvětlovat, vysvětlovat, vysvětlovat.“

A to dělají také některé kraje, které jsme oslovili s žádostí o odpověď, jak s energetickou chudobou pomáhají obyvatelům. „Jihomoravský kraj podporuje činnost nestátních neziskových organizací poskytujících služby odborného sociálního poradenství, které v rámci své činnosti mimo jiné poskytují pomoc osobám v nepříznivé sociální situaci, také tedy osobám ohroženým chudobou. Poskytnout radu a pomoc s řešením nepříznivé situace mají v kompetenci i obce s rozšířenou působností, kterých je v kraji 21 a pověřené obecní úřady, kterých je v kraji 13. Pro zlepšení situace v oblasti energií, zejména vytápění domácností, mohou občané využít také takzvané kotlíkové dotace, které administruje kraj,“ řekla redakci Alena Knotková, tisková mluvčí Jihomoravského kraje.

Podobně přistupuje k problematice také Plzeňský kraj. „Kraj podporuje organizace, které zajišťují pomoc pro ty, jichž se energetická chudoba týká. Podporujeme například dluhové poradenství apod. Jde tedy o podporu zprostředkovanou. Daty o počtu osob, jichž se energetická chudoba týká, kraj nedisponuje,“ informovala mluvčí Plzeňského kraje Eva Mertlová.

Miklík: Chci, abychom se ze spotřebitele stali výrobcem energií a do budoucna také obchodníkem

Závěry analýzy potvrzuje také Zbyněk Miklík (Piráti), náměstek hejtmana Libereckého kraje pro resort ekonomiky, majetku, investic, veřejných zakázek a informatiky. „Energetická chudoba se i před nárůstem cen energií dotýkala desetiny populace, v současnosti analýzy hovoří o nárůstu. Podložená konkrétní data za Liberecký kraj nemáme k dispozici, nicméně obecně z dat vyplývá, že se dotýká především seniorů a rodin s malými dětmi,“ říká a dodává: „Kraj nemá v rukou cílené řešení podpory prostřednictvím sociálních dávek, to se odehrává v sociální oblasti na úrovni úřadů práce a obcí. Řešení energetických potřeb podpořil ale kraj několika vlnami kotlíkových dotací, poslední vlna je přímo zaměřena na nízkopříjmové domácnosti. Řešení totiž není jen ve finanční podpoře plateb za elektřinu a plyn, ale také v optimalizaci spotřeby a zdrojů vytápění. Tak, jak cena energií trápí domácnosti, tak trápí i kraje a obce. A třeba tady jsme za poslední roky ušli velký kus cesty ke snížení energetické náročnosti a v současnosti se posouváme k vlastní výrobě energie z obnovitelných zdrojů, především díky fotovoltaikám. Chci, abychom se ze spotřebitele stali výrobcem energií a do budoucna také obchodníkem. Konečně se podařilo v zákoně schválit koncept komunitní energetiky. Pracujeme na tom, abychom se v této věci rychle posunuli a mohli rozvíjet energetická společenství, kdy budeme vyrobenou energii v daném místě i sdílet.“

Zmíněné kotlíkové dotace jsou jedním z argumentů krajů, jak bojovat s energetickou chudobou. „Kraj Vysočina působí přímo proti energetické chudobě pomocí kotlíkových dotací pro nízkopříjmové domácnosti, kdy obnovou zdroje tepla dochází k snížení primární spotřeby energie a tudíž i poklesu nákladu na ně. Nepřímo pak Kraj Vysočina působí prostřednictvím průběžného vzdělávání měst a obcí, kdy například v březnu proběhne série seminářů na téma komunitní energetiky,“ dodává vedoucí odboru regionálního rozvoje Krajského úřadu Kraje Vysočina Iveta Fryšová.

Dopady snižuje příspěvek na bydlení

Otázky týkající se energetické chudoby redakce Drbny zaslala také premiérovi Petru Fialovi (ODS). Ten však do publikace textu neodpověděl. Předseda stínové vlády Karel Havlíček (ANO) vidí několik cest pomoci. „V oblasti energií můžete reagovat pouze jediným způsobem. Pokud jsou ceny za určitou hranou, tak by měl mít stát nějaký rychlý manévrovací prostor pro to, aby v případě nějakých píků mohl reagovat. Bavíme se o energetické chudobě, to tedy znamená buď snížit cenu energie, což musím umět, nebo musím dávat nějaké dotace. Nic jiného mezi tím nenajdete. Ano, může to být i mix opatření. To znamená třeba krátkodobé snížení ceny energie, protože vláda má stále pod kontrolou regulovanou složku a přes ní si můžu hrát s cenou energií. To je jedna z variant. Také jde vytvořit nějaká rychlá opatření, třeba přes podporu na bydlení. To jsou cesty, které jdou využívat. Podpory na bydlení byly za naší vlády a jsou i za současné vlády,“ shrnul pro redakci Drbny místopředseda ANO a předseda stínové vlády Karel Havlíček.

Podobná řešení navrhuje také analýza z roku 2022. Jako opatření s největším potenciálním dlouhodobým dopadem na snižování energetické chudoby se ukazují další úpravy příspěvku na bydlení jako nástroje řešení energetické chudoby a především jeho zpřístupňování. Dalším nástrojem je snižování energetické náročnosti bydlení, na prvním místě nájemního bydlení, ale ani dopad snižování energetické náročnosti rodinných domů na snižování energetické chudoby není zanedbatelný, je ovšem nezbytné, aby bylo umožněno nízkopříjmovým domácnostem čerpat až pětadevadesátiprocentní dotaci se zachováním motivačních prvků pro důsledné energetické renovace.