Seniorku z Brněnska podvodníci málem obrali o životní úspory. Taxíkem ji svezli až k bitcoinmatu

Dopoledne plné strachu si prožila seniorka z Brněnska a její příbuzní. Vše odstartoval ranní telefonát údajného bezpečnostního pracovníka banky. „Mamince zavolali postupně tři lidé, znali její jméno i adresu. První žena tvrdila, že volá z banky a maminku upozornila, že se někdo pod její identitou snaží vzít si úvěr na čtvrt milionu,“ popsala dcera podvedené ženy, která si přála zůstat v anonymitě.

Po pár minutách seniorce zavolali další dva muži, jeden se vydával za pracovníka bezpečnostního oddělení a druhý za policistu. Penzistce dokonce přišel i e-mail, který ji nabádal k mlčelivosti. Falešní bankéři důchodkyni vyhrožovali, že o situaci nesmí nikomu říct, protože by se tím stala spolupachatelkou podvodu a čelila by trestnímu stíhání.

Podvodníci poslali oběti falešný email. FOTO: Anna Pospíšilová

Šejdíři ženě vysokého věku namluvili, že k záchraně konta je nutné okamžitě vybrat všechny peníze. Neváhali pro vyděšenou důchodkyni ani poslat taxi, aby mohla životní úspory uložit do bezpečí. „Když maminka stála před bankou, podrobně jí popsali průběh návštěvy. Věděli přesně, co jí budou zaměstnanci banky říkat a dali jí instrukce, jak si nechat peníze zabalit,“ doplnila dcera seniorky.

Poté ženu podfukáři navigovali k automatu na virtuální měnu bitcoin, kam měla bankovky vložit. Tvrdili, že si takto podvedená založí rezervní fond, kde budou v bezpečí a vše dobře dopadne. Právě v té chvíli ale zmatená seniorka zaváhala a zavolala své dceři dřív, než peníze do automatu začala vkládat. Ženy společně kontaktovaly policisty a podvod nahlásily.

Opatrnost nadevše

Podobný scénář patří podle specialisty na kybernetickou kriminalitu Stanislava Kovárníka mezi ty obvyklé. „Jde v podstatě o sociální inženýrství a podvodníci jsou velmi naléhaví. Jejich legendy jsou dokonalé a snaží se oběti přesvědčit, že kromě nich nesmí nikomu věřit,“ varoval. Základním krokem je v takových případech hovor zavěsit a zavolat na oficiální infolinku do banky.

Kromě případů s falešnými bankéři jsou v poslední době časté i podvody s investicemi, nepravé SMS zprávy od různých kurýrních společností o doručení balíčku, nebo takzvaná reverzní inzerce. Podvodník v takovém případě projeví zájem o zboží jako kupující a navede svou oběť na falešné stránky, jež požadují informace k platební kartě nebo k účtu.

Kybernetických podvodů lidé letos na jihu Moravy od ledna do listopadu nahlásili 1939, loni to za stejné období bylo ještě o osmapadesát více. Podvodníci tento rok z obětí vylákali téměř 300 milionů korun, o 28 milionů víc než loni.