Vězení drogově závislým trestancům nepomáhá. Potřebují spíš odbornou pomoc, míní experti

Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové je potřeba přechod od současných primárně represivních přístupů k politice snižování škod a porozumění souvislostí drogových závislostí. Příčiny podle ní často vznikají v dětství a dospívání.

„Větší riziko rozvoje závislostního chování se týká všech, kdo nevyrůstali v prostředí, které bylo bezpečné," uvedla. Závislosti tak podle ní více hrozí lidem s duševním onemocněním, ženám, migrantům a lidem ze sociálně vyloučených lokalit. „Jsou to všichni, kdo nežijí ve stabilitě, řeší velmi vážné ekonomické problémy a často i s násilím v blízkých vztazích," dodala.

Vedoucí kontaktního centra Sananim David Pešek popsal příběh osmatřicetiletého muže z Prahy, který byl obětí domácího násilí jako dítě, potom z rodiny odebraný do výchovného ústavu. Nikdy nezískal práci ani vzdělání, drogy začal užívat už při útěcích z ústavu. Tento příklad podle zmocněnkyně ukazuje, že současný systém trestá i lidi, kteří nejsou ve funkčním stavu proto, že nedostali šanci se funkčními členy společnosti stát.

„Drtivá většina lidí, kteří užívají drogy, jsou často lidmi, kteří nedostali včas odbornou pomoc," dodala. Zásadní proto je podle ní prevence už u ohrožených dětí. Navrhuje například, aby rodinám, které na výchovu nestačí, bylo možné poslat takzvané terénní chůvy. Pomoc rodinám podle odborníků může zabránit odebrání dětí a dalším důsledkům včetně právě užívání drog.

Samotné trestání uživatelů drog podle Laurenčíkové nijak významně nepřispívá k omezení míry jejich užívání, ani dostupnosti drog. Podle Národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila se do vězení často dostávají lidé, kterým by měla být závislost diagnostikovaná a léčená jako nemoc. „Hledají způsob, jak se dostat k té látce, často se zapojí i do trestné činnosti," řekl.

Cílem i připravovaných změn trestního zákoníku podle něj je, aby pachatelé drobných trestných činů končili ve vězení minimálně. Obecně patří Česko v EU k zemím s nejvyšší mírou uvězněných. „Rádi bychom, aby, až bude ten trestní zákoník novelizován, lidé odcházeli spíš s alternativními tresty a měli dostupnou pomoc. A pokud bude odnětí svobody, tak velmi krátké," dodal. Kolem změn očekává ve sněmovně velkou debatu, doufá ale v platnost novely v příštím roce. Dalším směrem, který může snížit počet uvězněných za drogové delikty, je podle Vobořila postupná dekriminalizace.

Podle předsedkyně Asociace organizací v oblasti vězeňství Jany Smiggels Kavkové se česká justice zatím kloní spíš k tradičnímu trestání. Ve vězeních je podle ní v současné době asi 19,5 tisíce lidí, z deseti propuštěných se sedm vrátí zpět do výkonu trestu. Nejčastějším činem, za který jsou odsouzení, je krádež. „Krádež je často spojená se závislostí, je to cesta, jak si obstarat peníze na drogy," popsala.

Společnosti by se podle ní mnohem víc vyplatilo řešit příčiny páchání trestné činnosti, která je velmi často spojena s užíváním návykových látek. „Věznice čelí problému s nedostatkem odborného personálu, a tak se jen zlomek odsouzených dostane do programů, kde mohou řešit své závislosti. Drogy jsou bohužel dostupné i ve věznicích," dodala. Na problém upozornil v poslední době například jeden díl seriálu streamovací služby Netflix natočený v plzeňské věznici Bory.