Brněnská pivní kultura: tradice, která přetrvává dodnes

Pivní kultura v Brně má téměř osm set let dlouhou tradici. Král Václav I. v roce 1243 rozhodl, že Brno je to správné místo, kde se bude pivovarníkům dařit. Udělil jim proto právo pivo vařit. V roce 1323 založila královna Eliška Rejčka na dnešním Mendlově náměstí cisterciácký klášter, jehož součástí se o něco později stal i pivovar. 

A v bezprostřední blízkosti klášterního pivovaru začali jeho majitelé Josef Mandel a Hermann Hayek v ulici Hlinky budovat v roce 1872 pivovar nový a na svou dobu velmi moderní. Pivu, které se zde vařilo, se od začátku říkalo „starobrněnské“. Tak se před více než 150 lety zrodilo Starobrno, které na stejné adrese stojí dodnes.

Obecně platí, že do 19. století zpravidla jeden pivovar zásoboval celé město a díky tehdejším zákonům měl fakticky na výrobu a prodej ve svém okolí monopol. To vše se změnilo rozsáhlou reformou v roce 1869, což zahájilo pivní boom po celém území Čech a Moravy, díky kterému je v současnosti Brno tak úzce provázané s pivovarnictvím a pivem samotným.

Jak pivo opojilo Brno

Dnes je pivo již neoddělitelnou součástí Brna. Každý správný Brňan si alespoň občas zajde „na škopek“, ať už jen tak s přáteli, nebo v rámci nějaké (s pivem spojené) události. A takových příležitostí za rok rozhodně není málo! Ať už se jedná o pivní slavnosti, nebo například plesy s pivní tematikou, zlatavý mok se propisuje do všech kulturních odvětví. Významnou brněnskou akcí je i Pivní festival Brno, který se letos uskutečnil v srpnu.

Důležité pro místní však není jen KDE pivo čepují, ale i o JAKOU značku jde. Ti nejvěrnější jsou pro půllitr svého oblíbeného nápoje ochotni dojet i do hospody na druhé straně města. Případná změna pivního repertoáru je tak pro majitele podniků velice závažným rozhodnutím, které musí důkladně zvážit a probrat i se svými štamgasty. 

Již zmíněný průzkum Naše Brno – naše hrdost potvrdil, že 7 z 10 místních souhlasí s tvrzením, že Brno má skvělou pivní kulturu. Byť se může občas zdát, že klasický škopek je v moři alkoholických i nealkoholických alternativ na ústupu, opak je pravdou. I mezi mladými Brňany se pivo těší velké oblibě. Mimo výše zmíněné pivní kulturní události právě mládež organizuje i moderní akce s tématem starého dobrého piva. Příkladem může být například úniková hra Na škopek, během níž účastníci poznají to nejlepší, co brněnské hospody nabízejí. 

S kvalitním pitím však samozřejmě souvisí i dobré jídlo. Ve zmíněném průzkumu tři čtvrtiny dotázaných Brňanů uvedly, že si váží kvalitní a bohaté gastro scény, kterou město nabízí.

Velkoměsto s maloměstskou atmosférou

Brno dělají Brnem především svérázní lidé, jejichž pohodový přístup zde vytváří příjemnou atmosféru. A pozitivní prostředí přece je nejlepší místo, kde si s přáteli, sami nebo s místními lidmi „betelné škopek“ vypít – třeba velmi hořký a čtyřikrát chmelený ležák ze Starobrna Bitr. Výzkum Naše Brno – naše hrdost dokládá, že jídlo a pití jsou odvětví, která si místní s Brnem automaticky asociují. Na dotaz, kterou značku si nejvíce spojují s Brnem, zdaleka nejvíce lidí (44 %) odpovědělo Starobrno. 

Právě značka Starobrno je důkazem propojení Brna a piva. Při dotazování celých 86 % respondentů uvedlo, že Starobrno jednoduše k Brnu patří, a více než polovina Brňanů si ke sportovní či kulturní akci toto pivo ráda dá.

V Brně, tak jako v každém větším městě, existuje mnoho rozdílných názorových proudů na mnoho témat. Na čem se však shodnou muži i ženy napříč věkovými kategoriemi, je důležitost hluboce zakořeněné pivní tradice, která Brno již stovky let provází. A díky pivovarům, jako je Starobrno, snad i dlouho mít bude.