Zvířatům v zoo na jižní Moravě je vedro. Pomáhá mražené krmení a sprchy

Sprchování si užívají třeba tapíří nebo lamy alpaky. „Výhodou je, že ve výbězích jsou stromy, které zvířatům poskytnou stín. V expozici Beringie, kde jsou severská zvířata, je díky umístění v mrazové kotlině vždy o něco chladněji," řekl mluvčí Zoo Brno Michal Vaňáč.

V Zoo parku ve Vyškově, kde chovají spíše hospodářská zvířata, myslí na to, že přijdou tropické dny i při stavbě přístřešků. „Když jsme je stavěli, udělali jsme na nich zelené střechy, které lépe izolují. Pod přístřešky je lepší klima, zvířata tam mají i krmení," uveda ředitelka vyškovské zoo Dagmar Nepeřená. V letních měsících v zoo zalévají intenzivněji stromy, které slouží také jako ochrana před sluncem. Zvířata si mohou vybrat, zda budou teplé dny trávit ve venkovním výběhu nebo ve vnitřním zázemí. Návštěvníci tak podle Nepeřené musí počítat s tím, že některá zvířata neuvidí.

Některá zvířata dostávají i mražené krmení. V Brně jsou to nejčastěji lední medvědi, v Hodoníně si na mraženém ovoci pochutnávají opice. Podle mluvčího zoologické zahrady v Hodoníně Ivo Cencingera je to nejen kvůli ochlazení, ale i pro zábavu. „Opice snáší teplo poměrně dobře, stejně jako například lvi, klokani nebo surikaty. Méně dobře snáší vysoké teploty třeba tygr ussurijský, ten se rád koupe. Šelmy v létě dostávají také menší krmné dávky a ve velkém horku více spí," dodal. Kvůli oteplujícímu se podnebí musela hodonínská zoo v minulosti zrušit chov severských sovic sněžných, které teplo snášely velmi špatně.

Podle veterinárního lékaře a specialisty na exotická zvířata Zdeňka Knotka z Veterinární univerzity Brno je v horku pro zvířata zásadní právě to, aby měla přístup k vodě. „Vodu by zvířata neměla mít jen v napáječkách, ale také ve větších miskách. Pro některá je ideální sprchování nebo koupání, to například papouškům dělá velkou radost. Naopak naprosto nevhodným způsobem, jak zvířeti ulevit, je nechat na něj foukat studený vzduch," uzavřel.