Čtvrtek, 13. července 2023, 12:45
Novou turistickou atrakci si pro lidi připravili vědci z jihomoravské metropole. Výletníkům otevřou historické naučné stezky na Moravě a ve Slezsku, jež povedou po stopách zaniklých sídel. Stavby, které z mapy zmizely po druhé světové válce, si na cestách připomenou pěší už o prázdninách.
Na pouť po ztracených domovech se v Březové nad Svitavou a u Velkých Losin vydají zájemci o historii. Naučné stezky pro návštěvníky připravili výzkumníci z Brna, aby připomněli osídlení, jež se z lokalit vypařila v druhé polovině minulého století. Výletníky s dějinami seznámí informační panely a mobilní aplikace, která stavby ukáže na jejich původních místech.
„Drtivá většina budov byla zdemolována a území má nyní jinou než sídelní funkci. Vyloučili jsme samoty a zaměřovali jsme se na místa s původně alespoň třemi domy,“ přiblížila Hana Vavrouchová z Ústavu aplikované a krajinné ekologie AF MENDELU. Na většině takových území je nyní pouze les, tráva nebo orná půda. Někdy také lokality slouží jako vojenský újezd či ochranné pásmo.
Obydlení vesnic na Moravě i ve Slezsku se ztrácela ke konci padesátých let, někdy i později. Stavby se nacházely ve vyšších polohách, s drsnějším klimatem a s tím spojenou málo úrodnou půdou. Život pro tamní obyvatele byl tedy velmi náročný. „Vedle odchodu lidí a následného nedosídlení byl další příčinou konec budování infrastruktury. Na Dukovansku vznikla jaderná elektrárna, stavěly se také poměrně četné vodní nádrže. Na vině byla i těžba, ačkoliv po druhé světové válce už jen sporadicky,“ popsala.
Nejčastěji mizela obydlí na periferiích okresu Šumperk, Jeseník a Bruntál, kde se nachází asi šedesát takových míst. „Téměř výhradní příčinou vymizení zde bylo vysídlení původního německého obyvatelstva, případně zánik v souvislosti s výstavbou vodní nádrže na Bruntálsku,“ doplnila. Více než dvacet sídel z povrchu zmizelo se zřízením vojenského výcvikového prostoru Libavá, odkud ale už předtím odešlo původní německé obyvatelstvo. Některé z obcí v současnosti ožívají zásluhou dobrovolníků.
S projektem odborníkům pomáhali také pamětníci, kterých ale v současnosti žije už jen velmi málo. Vědci vypátrali například tři rodáky z Jesenicka a Šumperska, kteří dnes bydlí v Německu. Z bývalých vesnic na Dukovansku či z bývalého Muzlova je pamětníků víc, protože zanikaly později.
Většina z minulých obyvatel vnímá odchod ze svých domovů jako velkou ztrátu i po letech. Zmiňují, že si ze své domoviny vzali něco s sebou, například kámen, hlínu nebo štěp stromu. „Němci se postupně smířili, většinou o tom se svými dětmi moc nemluvili, ale jakmile měli možnost přijet se podívat, okamžitě dorazili. Většinou byli zklamaní zásadní změnou charakteru území. Mluvili také často o tom, že před odsunem zakopali v okolí vesnice důležité věci pro případ, že by se vrátili, třeba nádobí nebo šicí stroj,“ doplnila.
Na stezku Prameny u Žárové neboli Štolnava u Velkých Losin se první nadšenci vydají už v červenci. Pomocí aplikace v telefonu si zobrazí stavby přímo na jejich původních místech i s audiozáznamem ze vzpomínaní rodáků. V Muzlově, jenž je nyní součástí Březové nad Svitavou, se historická atrakce otevře v srpnu.
Zmapovaná místa jsou popsána v interaktivní mapě zanikla-sidla.cz, kde je možné dohledat informace o počtu obyvatel, dějinách nebo důvodech zániku obcí. K některým vesnicím jsou podrobnější informace na stránce Moderní kronika obce, kam lidé můžou vkládat fotky, texty, videa nebo audiozáznam, a tvořit tak sami paměť místa. Do pětiletého projektu, při kterém se podařilo zmapovat více než sto sídel, se zapojili i historici z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a informatici z Masarykovy univerzity,
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.