Světová šampionka měla ke spravedlnosti vždy blízko

Příjemné povídání s vyrovnanou ženou, která miluje bojová umění, nemohlo začít jinak, než otázkou, jaká byla její cesta k policii.
Ke spravedlnosti jsem měla vždy velmi blízko. I v dětských letech. Začala jsem se věnovat sportu a bojovým uměním. Později jsem začala jezdit s kamarády na prezentační a preventivní akce policie. Zákonitě musela přijít myšlenka obléci uniformu. Tu už nosím jedenáct let.“

V současné době pracujete na Pohotovostním a eskortním oddělení, v policejní hantýrce řečeno na celách. To přece není místo pro akční ženu.
To je pravda. Přesto ženy na takovém postu pracovat musí. Existují přesně popsané situace, které by měla řešit jen policistka. Prvních pět let u policie jsem strávila na Obvodním oddělení Brno-střed. Byla to moc zajímavá práce. Přesně taková, jakou jsem si představovala. Jenže pak přišel zdravotní problém a já musela jinam. Byla jsem zařazena na cely.

V čem byla práce v centru moravské metropole tak zajímavá?
Baví mě práce s lidmi a tam jí bylo opravdu hodně. Byla to různorodá a především akční činnost. Centrum každého velkého města neustále žije. Nejen zábavou, ale i trestnou činností. Policista se tam rozhodně nenudí, ať už je to v Brně, Praze či jiném velkém městě. Tato práce není vždy příjemná. Kontakty s agresivními lidmi, kteří bývají obvykle silně podnapilí, se často neřeší jednoduše a snadno.

Necítila jste se jako žena hendikepovaná?
Bojová umění mě naučila mnohému, například efektivně reagovat na agresi, i možné fyzické napadení. Určitě jsem se v takových situacích necítila více ohroženě. Agresor obvykle reaguje na ženu jinak. Navíc jste v akci s parťákem. Musíte vědět, co a jak udělá, a že se na něj můžete spolehnout. Potom se i náročné situace řeší snadněji.

Nechybí vám při současném pracovním zařazení adrenalin?
Pracovní náplň je zde odlišná a musela jsem si zvyknout. Opět je to práce s lidmi, kteří jsou při pohledu zvenčí v nezáviděníhodné situaci. Akční to ale obvykle není. Dnes naše řady rozšiřujeme dokonce i o motivované zájemce se středoškolským vzděláním, kteří u nás mohou nastoupit na základní policejní pozici a posléze si doplnit úplné středoškolské vzdělání s maturitou. Pokud by někdo měl o tuto práci, která dává smysl, zájem, může se obrátit na náborové centrum v Brně, na ulici Vlhká 2, zde už naši kolegové najdou možnost uplatnění pro každého adepta.

Jste instruktorkou sebeobrany. Můžete se pochlubit tituly ze světových šampionátů. Stále sportujete, i když s určitými omezeními. Jak vám to ve službě pomáhá?
To, co své klienty při tréninku sebeobrany učím, je z velké části podpořeno znalostmi a zkušenostmi získanými i nastudovanými. Nejlepší sebeobranou je konfliktu předejít. Pokud se ale rozhoří, preferuji řešení neagresivní formou. Jestliže k agresi přece jen dojde, musíte na ni být připraveni.

Můžete laikovi přiblížit vaši pracovní náplň?
Jednoduše lze říci, že pracujeme se dvěma skupinami lidí. Jedna skupina u nás tráví čas pro nezákonnou činnost. Druhá u nás v uvozovkách pouze střízliví, a to v případě, když nejsou z různých důvodů přijati na záchytku. O všechny se musíme postarat. Mají svá práva a my přesně dané povinnosti.

V názvu vašeho pracoviště je ve složeném názvu slovo „eskortní“. Co si lze pod tímto slovem představit?
Úplně jednoduše řečeno převážíme lidi na řadu míst v celé republice. Jsou to například soudy, věznice, zdravotnická zařízení, v poslední době také uprchlická zařízení.

S lidmi s pouty na rukou při převozu strávíte v těsném kontaktu mnoho času. Může to být i hodně nepříjemné.
Ano, máte pravdu. Na druhou stranu se tito lidé také potřebují vypovídat, svěřit se. Je to eskorta od eskorty. S opilci je to kapitola sama o sobě. Po vystřízlivění se mnohdy hodně diví…

Určitě se setkáváte se zajímavými lidmi. Mnohdy to mohou být lidé označovaní jako VIP, kteří se najednou ocitnou z různého důvodu ve zvláštní životní situaci. To pro laika zní zajímavě.
Určitě je zajímavé sledovat, jak se s danou situací vyrovnávají. Každý řeší situaci po svém. Ptáte-li se na to, kdo a jak ji řeší? Odpověď musí zůstat za mřížemi a dveřmi našich cel.

Mezi řádky jsem vycítil, že přijde chvíle, kdy budete chtít změnu.
V případném postupu na jiné místo jsem trochu hendikepovaná zdravotním stavem. To mě ale na druhou stranu nemůže brzdit. A nebrzdí. Alespoň v pohledu do budoucna. Doplňuji si vzdělání, studuji vyšší policejní školu. Po jejím absolvování bych chtěla pokračovat v bakalářském studiu. A následně bych třeba ráda zamířila do policejního školství. Dokážu si představit, že bych pracovala jako instruktorka výcviku. Tam bych mohla zúročit své znalosti a zkušenosti z bojových umění. Myslím, že bych k tomu mohla přidat také zkušenosti z výkonu služby. Bavila by mě třeba práce krizového vyjednavače, interventa. Policie nabízí řadu zajímavých pozic. Spektrum je opravdu hodně široké.