Člověk, který se narodil jako muž, ale necítí se být ani mužem, ani ženou, neuspěl se svou snahou změnit si rodné číslo na "neutrální" či "ženské". Ústavní soud jeho stížnost zamítl, a nerozporoval tak rozsudky Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze. Ústavnímu soudu nenáleží měnit binární chápání pohlaví v Česku, a to jak společenské, tak právní, uvedla v odůvodnění soudkyně Milada Tomková.
Už dříve Ústavní soud v plénu zamítl snahu stěžovatele měnit část zákona, která stanovuje v Česku podmínky, za nichž je možné úředně měnit pohlaví. Nyní se stěžovatel domáhal pouze změny rodného čísla, protože se domnívá, že prozrazuje to, že je muž. Podle soudu však není v rodném čísle nic, co by explicitně vyjadřovalo, že je muž. Zákon pouze upravuje speciální podobu rodného čísla pro ženy, kterou se však stěžovatel necítí. Pouze z binárního chápání pohlaví lze z rodného čísla dovodit, že když není v ženském tvaru, že je nositel mužem. A binární chápání pohlaví soudu nenáleží měnit, uvedli ústavní soudci.
Čtvrtek, 31. března 2022, 16:30
Ústavní soud v Brně dnes potvrdil, že podmínkou pro oficiální změnu pohlaví zůstává operace. Problematikou se zabýval na základě podnětu člověka, který se cítí být osobou neurčitého pohlaví. Návrh na zrušení několika pasáží občanského zákoníku soud...
Práva, kterého se stěžovatel domáhal, neplyne podle nich ani z judikatury Evropského soudu pro lidská práva, který řešil skutkově i právně odlišné případy.
Když řešilo plénum předchozí stěžovatelův případ, vyplynulo z odůvodnění, že ke změně kulturního paradigmatu a přijetí třetího pohlaví musí vést společenská diskuse a činnost zákonodárců, nikoliv soudů. Soudy nemají vstupovat do kulturních a politických konfliktů, aby si zachovaly svoji nestrannost a důvěryhodnost.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
