Na jižní Moravě ožily v letošním roce plány na vznik horkovodu, který povede teplo z dukovanské jaderné elektrárny až do Brna. Stavba má za cíl dlouhodobě snížit závislost moravské metropole na dodávkách ruského plynu. Investice bude stát miliardy korun.
Jednání mezi Teplárnami Brno a představiteli ČEZ, která dnes stvrdilo podepsané memorandum, vycházejí z plánu na stavbu horkovodu, jenž se zrodil už v 80. letech minulého století. Brno po myšlence znovu sáhlo kvůli současné energetické a bezpečnostní situaci související s válkou na Ukrajině.
Už roku 2008 byla navíc na projekt zpracována studie proveditelnosti, později ale záměr vyšuměl. „Cena plynu byla dříve akceptovatelná, takže se horkovod nakonec nejevil jako ekonomicky výhodný. Situace se změnila v posledních týdnech, kdy šly ceny plynu razantně nahoru,“ řekla dnes brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS).
V plánu je vystavět v horizontu deseti let dvaačtyřicet kilometrů dlouhé potrubí, ke kterému se v brněnských Bosonohách připojí další trubky. Na horkovod by se tak napojily všechny domácnosti ve městě, jež nyní fungují přes centrální zásobování teplem. Půjde o zhruba 250 tisíc obyvatel plus velkou infrastrukturu. Jestli budou z horkovodu těžit také obce ležící na jeho trase, zatím jisté není.
Hlavními argumenty pro stavbu horkovodu mezi jadernou elektrárnou a moravskou metropolí jsou nejistota dodávek plynu z Ruska, jeho vysoká cena i bezemisní teplo, se kterým v příštích letech počítá evropská iniciativa Green Deal. Plánovaná investice bude podle představitelů ČEZ šplhat do vyšších jednotek miliard korun. Konkrétněji ale dle slov ředitele ČEZ Daniela Beneše nelze částku v současnosti odhadnout.
S výrobou tepla stoupne také účinnost dukovanské elektrárny. Elektřiny se však bude vyrábět méně než dosud. „V celkovém efektu je to ale výhodnější. Co se týče tepla, nejde o žádné odpadní teplo. Budeme ho vyrábět přímo pro tento účel,“ vysvětlil Beneš.
Brno je v současnosti závislé na dodávce ruského zemního plynu z osmdesáti procent. Závislost města může v krizové situaci snížit také využití dřevní štěpky a potenciální spalování lehkých topných olejů (LTO) ve velkých zdrojích. „Na západ od nás se LTO využívají častěji, jsou běžně dostupné a podobně ekologické jako zemní plyn. Příprava na změnu, která zahrnuje instalaci nových kotlů a hořáků, zabere nějaký čas a začít by mohla příští sezonu," informoval již dříve ředitel správy zdrojů a sítí Tepláren Brno Tomáš Weigner.
Foto
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Velice by mě zajímalo, kdy a komu Rusko nedodalo smluvně zajištěný plyn (když píšete o nejistotě dodávek) a od koho budeme dostávat levnější plyn, než je Ruský (když píšete o jeho vysoké ceně).
