Pomoc ženám, které mají zkušenost s domácím násilím, sociálně slabším matkám i těhotným. Brněnský azylový dům Domov svaté Markéty už téměř třicet let otevírá své brány potřebným. V názvu si symbolicky nese jméno mučednice, která vyhrávala nad vším zlým.
Čtyřpatrový dům v brněnské městské části Ponava zažil stovky příběhů žen, které se se svými dětmi ocitly bez střechy nad hlavou a bez pomoci bližních. V Domově svaté Markéty žije ročně až 250 maminek, jež jsou odhodlané dostat se ze svízelného životního období a postavit se na vlastní nohy. Bez vůle svoji situaci změnit to podle vedoucí azylového domu, který provozuje Diecézní charita Brno, Moniky Žewucké zkrátka nejde.
„Maminky s dětmi u nás mohou bydlet nejdéle jeden rok a během té doby se za pomoci zaměstnanců snaží o změnu a nalezení vlastního bydlení. Celkem je v domově osmadvacet menších bytů. V některých bydlí i početné neúplné rodiny, například loni jsme tu měli hned dvě maminky s osmi dětmi,“ vysvětlila Žewucká s tím, že je Domov svaté Markéty největším a nejstarším zařízením svého druhu v České republice.
Možnosti získat za nízký poplatek střechu nad hlavou využívá například čtyřiatřicetiletá Aneta Maixnerová, která se dostala do úzkých poté, co ji opustil partner. „Dá se říci, že jsme s tenkrát tříměsíční Maruškou zůstaly samy na ulici. Pobyt v azylovém domě nám konečně pomohl postavit se na vlastní nohy a teď se budeme společně stěhovat do svého. Žije se nám tu ale hezky a bude se nám opravdu stýskat,“ svěřila se.
Až pro dcerku najde místo ve školce, chtěla by se Maixnerová vrátit k povolání prodavačky, které vykonávala před porodem dnes dvouleté Marušky. Podobné vyhlídky na budoucnost má také Michaela Pokorná, jež se v azylovém domě stará o svou sedmiměsíční dceru Emičku.
„Když jsem byla těhotná, zemřela přítelova maminka, se kterou jsme tenkrát bydleli, a on mě vyhodil z bytu. Zůstala jsem s dcerou úplně sama, a tak jsem vděčná, že jsme se dostaly právě sem. Bude se mi těžko odcházet, je tu dobrá, rodinná atmosféra,“ popsala Drbně čtyřicetiletá žena, která rovněž vyhlíží nové bydlení v městském bytě.
Klientky Domova svaté Markéty se mohou scházet ve společenských místnostech, kde se pořádají hromadné programy. Dobrovolníci organizují například večery plné vaření, jindy zase s klientkami vyrážejí na asistované nákupy. „Protože mívají maminky omezené množství peněz, chodí s nimi do obchodů a radí, jaké potraviny bude nejlepší a nejvýhodnější pořídit,“ vysvětlila Žewucká.
Kromě pomoci s hledáním bydlení či vyřizováním dávek nabízí brněnský azylový dům také asistenci nad rámec běžných služeb. Zajišťuje bezplatnou psychoterapeutickou podporu, ale také programy pro děti a jejich školní přípravu. S financováním aktivit pomáhají dárci, kteří se v posledních letech zapojili například do renovace omítek a vymalování domu nebo pořídili pomůcky potřebné pro distanční výuku dětí.
Děti se společně scházejí v rodinném koutku, kde pro ně dobrovolníci pořádají zájmové kroužky a pomáhají jim s učením. Ne všechny maminky mají totiž kompetence potomkům pomoci. „S dětmi se učíme, tvoříme a někdy je za odměnu pustíme také na počítače. Většinou o to ale nestojí a raději si s námi povídají. Překvapuje mě, jak neskutečně vděčné ty děti jsou. Díky společným akcím zažívají spoustu nevšedních zážitků, které se jiným zdají běžné,“ popsala pracovnice domova Iva Němčanská.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Zatím zde nejsou vloženy žádné komentáře.