Ne 13. 9. 2026Lubor
Společnost

Ukrajinské Romy tady nechceme, bouří se jihomoravská města

Kateřina BenáčkováMichal Šťastný4 minuty čtení4. 5. 2022, 19:00
Ukrajinské Romy tady nechceme, bouří se jihomoravská města
Ukrajinské Romy tady nechceme, bouří se jihomoravská města · Foto: Michal Šťastný

Obrovskou vlnu emocí vyvolala v jihomoravských městech informace, že se jejich budovy stanou útočištěm pro romské uprchlíky z Ukrajiny. Proti záměru se vzbouřily Boskovice, Vyškov i obec na Znojemsku. Kvůli nápadu na umístění Romů, kteří zdarma pendlují krajskými spoji, sepisují územní celky otevřené dopisy ministrovi vnitra i vedení kraje.

Jihomoravský kraj přišel na konci dubna se seznamem měst s vhodnými budovami, které jsou podle daných kritérií vhodné pro umístění východoevropských Romů. Plán na hladkou integraci boří nejen neochota Romů přijmout nabízené přístřeší, ale také tvrdé reakce obyvatel obcí i radnic. Navíc ve vytipovaných městech neměli o úmyslech úřadu ponětí, dokud se informace nezačaly šířit v médiích.

Například do malé obce Havraníky na Znojemsku přijela doslova ze dne na den skupina čtyřiceti Romů. Utečenci našli dočasný domov v budově Národního parku Podyjí. „Záležitost jsme dnes celý den řešili. Starosta obce totiž to, že přijedou romští uprchlíci, zjistil až v den jejich příchodu. Proto jsme odeslali otevřený dopis na krizový štáb Jihomoravského kraje a pozvali zástupce úřadu, ať se přijedou podívat, jak to v Havraníkách vypadá,“ sdělil Drbně starosta Znojma Jakub Malačka (nez.).

Podle Malačky se s příjezdem uprchlíků do malebné a klidné obce s třemi stovkami obyvatel změnila nálada a vzrostlo napětí mezi lidmi. Zmínil například drobnou kriminalitu či nerespektování obecních vyhlášek. „Navíc v Havraníkách není škola ani školka, a tak není jak uprchlíky integrovat,“ vysvětlil šéf znojemské radnice, který se zároveň zamyslel nad tím, proč kraj raději nevyužil prázdné budovy, které má ve vlastnictví například policie.


Romové překvapili také Brno. Foto: Michal Šťastný

Vyškov píše Rakušanovi

Obdobné vášně kvůli stěhování Romů vzbudil návrh také ve Vyškově, kde má velkokapacitní ubytování podle plánů úředníků vzniknout v někdejší generálské ubytovně na sídlišti v okrajové oblasti. Radnice okresního města s nápadem rázně nesouhlasí a dnes zveřejnila otevřený dopis, který adresuje přímo do rukou ministra vnitra Víta Rakušana (STAN).

Vyškov argumentuje proti umístění Romů do dvacetitisícového města nulovými hygienickými návyky, "nerespektováním autority gádžů" i negramotností migrantů, jak stojí v dokumentu. „Budeme zuby nehty bránit klidnou lokalitu i naše občany. Budova je v blízkosti vojenského prostoru a podle našeho názoru kvůli rizikům vhodná. Všechna rizika jsme vyhodnotili na zasedání krizového štábu, kde jsme přijali jednotné usnesení proti ubytování Romů,“ řekl Drbně starosta Vyškova Karel Jurka (ODS).

Hejtman ustoupil Boskovicím

Rázné ne zaznělo také z Boskovic na Blanensku, kde se měla v ubytovnu proměnit vybydlená budova v ulici Svatopluka Čecha, která ještě před deseti lety sloužila hasičskému sboru. Podle vyjádření boskovického starosty Jaroslava Dohnálka (ODS) ale jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) nakonec potvrdil, že se plánované stěhování neuskuteční a objekt ze seznamu zmizí. Za rozhodnutím stojí technický stav budovy i vlna odporu ze strany města a obyvatel, kteří se do návrhu ostře pustili na sociálních sítích.

„Sám hejtman přiznal, že si v této chvíli nedovede představit ubytování ukrajinských Romů v daných lokalitách, vzhledem k tomu, kolik nevole to v místě vyvolalo," vyjádřil se k věci na Facebooku boskovický zastupitel Lukáš Holík (ANO) s tím, že z nevyužívaného objektu by měla v budoucnosti podle plánů města vzniknout školka.


Budova v Boskovicích je přes deset let prázdná, vzniknout by v ní mohla školka. Foto: Michal Šťastný

Řešení se hledá

Kde přesně se najde pro stovky utečenců v kraji ubytování, zatím jasné není. Jak Drbně potvrdila mluvčí úřadu jihomoravského kraje Alena Knotková, přítomnost ukrajinských Romů na jižní Moravě mnohdy zavání dávkovacím turismem a osoby ani ubytovat nechtějí. „Velké části těchto osob jde bohužel jen o to, aby se na Křenové (sídlo Úřadu práce, pozn. redakce) zastavila pro dávky, přespala pár nocí a odjela dál,“ řekla mluvčí s tím, že všichni uprchlíci, kteří prošli krajským asistenčním centrem, dostali možnost bydlení.

Právě Romové z válkou zasažené Ukrajiny, kteří odmítají nabízené příbytky, přidělávají vrásky Brňanům. Na konci minulého týdne se skupina desítek osob utábořila u brněnského hlavního nádraží. Vedení města začalo medializovanou situaci řešit v pondělí, kdy k večeru poslalo Romy do provizorní ubytovny v židenických kasárnách. Na místo, které mezitím hasiči vybavili matracemi, zavezl osoby speciální autobus.

Jak hodnotíte tento článek?

Diskuze

11

Diskuze je moderovaná. Prosíme o slušnou komunikaci.

Komentují jen přihlášení
PK
Petr Kühnel7. 5. 2022, 1:17
Dal bych jim bagetu na cestu a jízdenku zpátky domů zdarma. Pak už ani ň. Těchto nemakačenků už tu z tichým souhlasem vlády živíme dost svejch vlastních. Případně ať si je vezme domů Fiala. Alespoň by viděl taky něco ze života a ne jen ty svoje grafy kdy jeden sní celý kuře a druhý nic ale v průměru si dali každý půl kuřete.
TJ
Tomas Jedno6. 5. 2022, 7:01
Zas takovej kentus v ulicích, už to tu bylo relativně v pohodě a máme to nazpět ještě s přirážkou. Nechceš makat ani se začlenit, tak vysmahni...
Zdeněk Šmerda5. 5. 2022, 12:20
Ke každé uprchlické vlně se vnutí různí vychytralí problémoví nemakačenkové, co nejsou válkou ohroženi. Takže i chudí romští „uprchlíci“ s maďarským pasem ze Zakarpatské Ukrajiny, kde se nikdy válčit nebude. Na azyl, ani žádnou pomoc, tedy nárok nemají. Chápu, Romové rádi kočují a tak si společně vycestují někam, kde se o ně lépe postarají, dají vyšší dávky, aniž by museli pracovat. Pak jedou dál. Ještě vloni by jim to nikdo neumožnil. Hejtmani poukazují na problémy s takovými. Romské organizace dobře znají své soukmenovce a nejsou z nich rovněž nadšeni.
VV
Vojtěch Vened5. 5. 2022, 12:17
Pro Ukroše miliony a miliardy, pro občany České republiky zdražování, cenzura a vyhrožování soudy a policií za "nesprávné názory." To je ODS a TOP 09, to je současná česká realita. Jak dlouho si to ještě necháme líbit ?
ZS
Zdena Smetanova5. 5. 2022, 12:04
Josef Gaži - Predpokladam, ze jste take poctive zamestnan a chodite kazdy den, jako my ostatni, nekam do prace a nejen na Urad prace. Pokud se vam, pane Gazi, u nas nelibi, neni nic jednodussiho nez se odstehovat treba do Rumunska, snad tam najdete pro vasi "mentalitu = vyhybani se praci" lepsi pochopeni.
Č
Čtenář4. 5. 2022, 23:48
Ste horší neš Rusové!!!bavýte se dobře? Chce se my z vás blít????serete lepší hovno neš oni?mají jinou mentalitu tak to pochopte!Vás bych poslal do první linie!Bojíte se že vám vezmou korita!!!Češi stále ukazují a dávají najevo svoje rasistický předsudky.Přál bych vám být v jejich situaci.
LB
Ludmila Břoušková4. 5. 2022, 22:58
posaďte je na vlak a pošlete je tam, odkud přišli
BK
Baron Kocharovski4. 5. 2022, 21:01
jak VYHNAT černé lehkoživky a večné pobírače sociálních dávek?! řešení je velmi prosté: stačí NABÍDNOUT POVINNOU PRÁCI! lenošní černí se rozutečou sami takovým tempem, že se nebudete stačit divit! KDE JE PRÁCE, TAM NEJSOU CIgggOŠI! :-DDD
Karel Šáilok4. 5. 2022, 19:58
Rakušana by k tomu zábradlí měli přivázat řetězem, aby si je užil a snad se mu i rozsvítilo v palici !!!
BK
Blanka Košeljová4. 5. 2022, 19:44
Teď měli možnost, tak se jich hezky Ukrajinci zbavili a poslali pryč. Jsou to vykukové.
AB
Alois Blatenský4. 5. 2022, 19:32
Co proti nim mají vždyť jsou tak roztomilý úplný zlatíčka.

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Na jižní Moravě ubývá obyvatel. Lidé se méně berouSpolečnost

Na jižní Moravě ubývá obyvatel. Lidé se méně berou

Počet obyvatel Jihomoravského kraje klesl v letošním prvním pololetí o 1737 na 1,228.779 lidí. Od začátku roku zemřelo v kraji o 2026 lidí více, než se narodilo. Naopak přistěhovalých do kraje bylo o 289 lidí více než vystěhovalých, což však přirozený úbytek nepokrylo.

E.ON jako první v Česku zvedá laťku dobíjení na rekordních 600 kilowattůSpolečnost

E.ON jako první v Česku zvedá laťku dobíjení na rekordních 600 kilowattů

V Dolním Dvořišti, jen pár desítek metrů od hranice s Rakouskem, spustil E.ON Drive Infrastructure veřejnou dobíjecí stanici s rekordním výkonem až 600 kilowattů. Slouží osobním autům, autobusům i elektrickým kamionům na trase do jižní Evropy.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook