Jihomoravští vězni čistili Pálavu od invazivního plevele

Pro třiadvacetiletého Davida, jenž si odpykává trest ve věznici v Břeclavi, začal páteční den brzkým ranním vstáváním. Kolem sedmé ráno nasedl do minibusu i společně s dalšími devíti odsouzenci, které pečlivě vybralo vedení věznice, a vyrazili směr Pavlov, aby vytrhali z tamějších vrchů na Děvíně boryt lékařský. 

„Jsme rádi, že můžeme být na čerstvém vzduchu a ještě v takové krásné přírodě, kam by se většina z nás jinak vůbec nepodívala. Trhání je dřina, protože se pořád šlape do kopce. Na druhou stranu já pocházím z hor, takže mi to vůbec nevadí,“ pochvaluje David, jenž si kvůli životním přešlapům vysloužil více než dva roky za mřížemi.

Dříve sloužil, nyní vadí

Kdysi platil boryt barvířský za vzácnou rostlinu, z níž se získávalo barvivo na tkaniny, takzvané nepravé indigo. Náročnou techniku ale v současné době praktikují pouze nadšenci a žlutě zbarvená květina z České republiky takřka vymizela. Výjimkou je Pálava, kde se nekontrolovaně rozšířila v posledních letech na zhruba dvaceti hektarech plochy. Svou rozpínavostí škodí ostatním vzácným kytkám, například kosatci nízkému, ožance horské a mnohým dalším ohroženým druhům. Květině původem ze Středomoří totiž svědčí tamější klima, a tak zbarvuje do žluta převážně jižně orientované svahy, kam svítí nejvíce sluníčka.

I přes rozvoj moderních technologií je jedinou účinnou a nezastupitelnou zbraní proti invazivnímu pleveli stará dobrá ruční práce. I proto se nedaleko zříceniny hradu Děvičky už osm let organizují brigády pro veřejnost, takzvané borytobraní. „Rostlinu je potřeba vytrhnout z kořenu ideálně na jaře, kdy kvete. Tím pádem nestihne zapustit semena. Po správném vytrhnutí stačí rostlinu pouze odhodit na zem,“ popisuje Ivana Mariánková, vedoucí projektu LIFE SouthMoravia.

Pomáhají i mufloni

I díky pravidelným pracovním šichtám milovníků přírody, které se v posledních dvou letech kvůli covidu neuskutečnily, se daří boryt držet na uzdě. „Jedná se o lokální problém, který musíme řešit. Když porovnám situaci dnes a před osmi lety, tak se jedná o markantní rozdíl. Tehdy to tady vypadalo jako řepkové pole. Daří se nám vyčerpávat semennou banku a každým rokem eliminujeme rostliny ještě před vysemením,“ uvádí Jiří Kmet, vedoucí správy CHKO Pálava, která spadá pod Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR.

Ochránci i přes pravidelný zájem veřejnosti o vytrhání kytky nemají zcela vyhráno. Problém jsou mufloni, kteří narušují travní drny a v kopytech se jim zřejmě usazují semena nevyžádaného plevele, což je šance pro rostlinu. „Pokud se semena borytu dostanou do volné obnažené půdy, mají lepší šance na vyklíčení,“ dodává Kmet.